Klaus na úvod řekl, že těch, kdo k české ekonomice vystupují kriticky, je relativně málo, a proto se vláda snaží tvářit, že tyto hlasy neslyší. Což ho motivovalo k sepsání této publikace. Klaus také řekl, že v Česku se kritizují povrchové věci a jednotlivosti. „Zcela absentuje pohled na systém, zcela absentuje pohled na věci zásadní,“ prohlásil. Zmínil, že pokračuje zelenání ekonomiky, její byrokratizace a pletení se státu do ekonomiky.

Objasnil, že kniha není o ekonomických datech. Že ta sice „vykukují“, ale podle Klause chybí jejich interpretace a hledání souvislostí. Současný stav ekonomiky ČR nazval chronickou stagnací a vypůjčil si Havlův citát, že „naše země nevzkvétá“. Což demonstroval například na tom, že ČR stále nedosáhla úrovně HDP před covidem, jako jediná země z EU.

Co s tím? Podle Klause rozhodně nestačí dílčí změny, ani změna hospodářské politiky, tzv. výměna jednoho Síkely za jiného Síkelu. „Je potřeba změnit podstatu, změnit systém,“ prohlásil a přirovnal nutné změny k těm, které zaváděl v 90. letech. Míra potlačení trhu prý dosáhla nové kvality, proto je nutné mluvit o změně systému. Dodal, že vláda změnu nechce, má většinu 108 poslanců, takže nemá důvod ke změně. Témata jako digitalizace či znalostní ekonomika považuje bývalý prezident za zástupná a úhybná. Kritizoval také návrhy Národní ekonomické rady vlády.

Potřeba je dle Klause myšlenkový zvrat, změna ve vztazích mezi státem a jednotlivcem, ale také mezi sátem a firmami, ve zkratce mezi státem a trhem. Podotkl, že takového programu se musí chopit nějaká politická strana, že to nemůže prosadit „nějaká neziskovka“. Konstatoval také, že ač má spousta těchto negativních jevů svůj původ zvenčí, tak není možné se jen vymlouvat na Evropskou unii, protože řadu věcí si zavádíme sami. Dodal ovšem, že za tuto „nezbytnou změnu“ nás v EU chválit nebudou. A že je třeba vládu strkat a tlačit k těmto změnám, že je třeba je žádat.