Masivní vyhoštění ruských diplomatů se podle včerejšího vyjádření britské premiérky Theresy Mayové zúčastnilo asi 23 zemí, které dohromady „vyexpedovaly“ více než 115 osob. K této aktivitě se připojilo také NATO, které podle informací deníku Guardian odebralo akreditaci sedmi členům ruské mise a u dalších tří žádost o akreditaci odmítlo. Celkový počet osob v ruské misi při NATO se tak sníží ze třiceti na dvacet osob.

Nejvíce ruských diplomatů, celkem šedesát, vyhostily Spojené státy. A to na osobní příkaz prezidenta Donalda Trumpa, který je přitom od vstupu do prezidentského úřadu obviňován z náklonnosti k Moskvě, jeho kritici tvrdí, že s ruskou stranou spolupracoval již v rámci své předvolební kampaně. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na to konto obvinil Spojené státy, že své evropské partnery ve snaze přinutit je ke stejnému kroku „vydíraly“.

Rusko již v první fázi odpovědělo na vyhoštění svých 23 diplomatů z Velké Británie stejným krokem. Nyní hrozí, že bude stejně reagovat i vůči dalším zemím. Lze ted očekávat, že z Ruska budou vyhoštění také minimálně tři čeští diplomaté. Naopak Řecko, Portugalsko, Slovensko, Malta či Rakousko se hromadného vyhoštění ruských diplomatů neúčastní. Švédsko, Norsko, Maďarsko, Rumunsko, Makedonie a pobaltské státy se potom omezily na vyhoštění pouze po jednom ruském diplomatovi.

Rakouský deník Die Presse podrobněji rozebírá důvody, proč se k vyhoštění ruských diplomatů nepřipojila vláda Sebastiana Kurze. Ministryně zahraničí Karin Kneisselová (FPÖ) uvedla, že je nutné nejprve celou záležitost prošetřit. Zároveň ale dodala, že i kdyby se potvrdilo zavinění ruské strany, postoj jejího resortu a celé vlády by se patrně nezměnil. V této fázi se však ještě podle Kneisselové nenacházíme.

„Vina Ruska ještě stále nebyla beze zbytku potvrzena a vyšetřování stále pokračuje,“ vysvětlovala šéfka rakouské diplomacie, která nicméně v pondělí společně s kancléřem Sebastianem Kurzem vyjádřila souhlas s rozhodnutím Bruselu povolat z Moskvy na konzultace svého velvyslance. Až do vyšetření případů také vyčkává Slovinsko, které tak přijalo postoj svého rakouského souseda. V rámci členských států EU vyhostila ruské diplomaty těsná nadpoloviční většina.

Článek z Die Presse na svém facebookovém profilu sdílel také šéfredaktor deníku DNES Jaroslavl Plesl s komentářem. „V diskusi lze dobře vysledovat aktuální nálady v Rakousku...“ V diskuzi pod článkem se objevují rozmanité názory, ale převládá názor, že se vláda rozhodla správně. „Obávám se, že západní elity si přejí válku. Jinak si hysterické jednání Evropské unie nedovedu vysvětlit,“ napsal například uživatel se jménem Carpe Bello.

Účastník diskuze s přezdívkou „Xylotom“ potom tvrdí, že je Západ „zlověstnou aliancí, která se nekriticky podřizuje anglo-americkým zájmům“. Diskutér „pauliz 21“ potom ironicky označuje západní demokracii za úžasnou a podivuje se tomu, jak může nějaká země bez jakýchkoli důkazů přikročit k sankcím a obviňováním. „Fakt si někdo myslí, že jsou Rusové tak hloupí, aby použil tak snadno dohledatelnou látku?“

Diskutér Ischen 36 rovněž chválí rozhodnutí vlády a tvrdí, že její obezřetná politika je chvályhodná. „Rakousko má tradičně s Ruskem dobré vztahy, jejichž zhoršení bychom neměli riskovat. Z mého pohledu udělali Kurz i Kneisselová odvážný krok.“ Naopak diskutér kalathos tvrdí, že ani neutralita by neměla Rakousku bránit pojmenovat „kardinální zločin“. Nespokojený je také účastník diskuze s přezdívkou mk2068. „Zatímco celý svět jasně reaguje, naše vláda říká, ať jsme v klidu a dáme si cigárko,"