EU uvalila sankce na Rusko kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krymu a kvůli podpoře separatistů na východě Ukrajiny, v pravidelných intervalech je prodlužuje.

„Tady jsme se domluvili, že my k tomu aktivně nebudeme vystupovat, protože není pro to důvod,“ řekl Babiš k debatě o sankcích. Připomněl, že členské státy Unie se v postoji k Rusku liší a že jsou mezi nimi i různé názory na to, zda by sankce měly pokračovat.

Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Náplň dohod se stále realizovat nepodařilo. Na prodloužení sankcí o další půlrok se naposledy shodli představitelé členských států Evropské unie na summitu v Bruselu koncem června. Sankce jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Pro některé ruské firmy znamenají ztížený přístup k mezinárodním financím, není také možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.

Zeman, Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se ve středu shodli, že stále trvají důvody, proč byly Evropskou unií zavedeny protiruské sankce. Vyzvali k naplnění mírových dohod z Minsku všemi zúčastněnými stranami. Shodli se také, že by bylo užitečné, kdyby téma sankcí proti Rusku probrala komplexně Evropská rada včetně zhodnocení jejich ekonomického a politického dopadu.