Případ vyšetřovala policie a Babiš byl podezřelý z pěti trestných činů. Proč? Protože jej německý spoluvlastník podezříval z toho, že jej o firmu okradl. Lépe řečeno, výrazně zmenšil jeho většinový podíl, na základě kterého Lovochemii ovládal, a firma se díky nestandardním krokům Babiše, sedícího v té době na rozhodujících třech židlích, dostala do područí Agrofertu. Kde je dodnes jeho výkladní skříní.

 

„´Všetko je tuná Palermo´. Legendární výrok, který použil dnešní ministr financí a šéf hnutí ANO 2011 Andrej Babiš při vstupu do politiky, by si měl jeho autor připomínat každý den. Jeho raketová kariéra v českém byznysu má kořeny v ovládnutí největšího výrobce průmyslových hnojiv – Lovochemie. Po tomto prvním krůčku jeho apetit rostl a Babiš ovládl podstatnou část českého chemického i potravinářského průmyslu,“ napsal dnes týdeník Euro na svém webu. Po převzetí Lovochemie byl Andrej Babiš podezřelý z pěti trestných činů. Několikrát odložené a přesouvané vyšetřování ale podle týdeníku vyšumělo do ztracena. Klíčový znalec policie, na základě jehož posudků byl případ Lovochemie odložen, dnes vypracovává posudky pro firmy z holdingu Agrofert.

V roce 1995 se stala majoritním vlastníkem lovosické chemičky společnost Proferta. Ta od státu koupila 51 procent akcií Lovochemie za 530 milionů korun a vzala si kvůli tomu úvěr u později zkrachovalé Investiční a poštovní banky. Profertu spoluvlastnili dva čeští akcionáři a německá společnost BAGS. Rok na to do Proferty vstupuje Agrobohemie, což byl společný podnik Babišova Agrofertu a Unipetrolu. Agrobohemie se mezitím díky skupování akcií na trhu stala sama menšinovým akcionářem Lovochemie.

 

Zlom přišel v květnu 1998, kdy Agrobohemie navýšila základní jmění o 250 milionů korun a získala v Lovochemii majoritu. Proferta se přes nátlak německého spolumajitele navýšení kapitálu neúčastnila a stala se minoritním akcionářem. Lovochemie byla následně „přeparkována“ do Agrofertu.

 

Potíž spočívá v tom, že Babiš byl v době převzetí chemičky šéfem představenstev všech tří klíčových společností: samotné Lovochemie, i jejích akcionářů Proferty i Agrobohemie. On ovlivnil, že se Proferta na navýšení základního jmění nepodílela, a přišla tak o majoritu v Lovochemii. Babiš poslal následně Profertu do likvidace, i s půlmiliardovým dluhem vůči IPB, od kterého dal Agrofert ruce pryč.

 

Krátce nato se proti násilnému převzetí Lovochemie ohradil obchodní ředitel vytěsněného německého akcionáře (BAGS) Jiří Šmejkal. Celou operaci označil za tunel, podal trestní oznámení a případu se chopila policie. Věc nejprve vyšetřovali protikorupční detektivové, následně kriminálka v Litoměřicích. Ta trestní oznámení odložila jako nedůvodné.

 

Do boje o akcie Lovochemie pak v prosinci roku 2001 razantně vstoupila tehdy neznámá litoměřická žalobkyně Lenka Bradáčová, která reflektovala stížnost německého BAGSu. Podle ní mohlo při převzetí Lovochemie dojít k hned několika trestným činům. „Jelikož jak v představenstvu společnosti Proferta, tak v představenstvu společnosti Agrobohemie byly v rozhodné době zastoupeny stejné osoby, mohlo by se jednat v tomto případě o naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití informací v obchodním styku, nebo případně trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ tvrdila tehdy Bradáčová, napsal týdeník Euro.

 

Případ následně dostal na stůl podporučík pražské hospodářské kriminálky Stanislav Rajtmajer. Jak se s ním vyrovnal? Vyslechl Babiše, přijal jeho vysvětlení, proč mělo být navýšeno základní jmění Lovochemie. Najatý soudní znalec pak konstatoval, že po navýšení kapitálu o 250 milionů korun Agrobohemií k poklesu tržní hodnoty akcií Proferty nedošlo, protože měla jako později eliminovaný třetinový vlastník akcií stejně jenom „negativní blokační kontrolu“.

 

Znalecké posudky byly pro vývoj kauzy Lovochemie klíčové. Jméno dalšího ze znalců Davida Hrazdíry je ve spisech hojně citováno. Jeho služeb následně začal „překvapivě“ využívat Agrofert. „Komplexním prostudováním a vyhodnocením písemných materiálů a výslechů osob nebylo zjištěno naplnění podstaty trestných činů,“ odložil lovosickou kauzu v prosinci 2002 pražský detektiv Rajtmajer. Jenže jeho postup se nezamlouval dozorujícímu pražskému žalobci Jiřímu Křečkovi, který o tři čtvrtě roku později případ předal Policejnímu prezídiu, Úřadu služby kriminální policie, aby „ve věci znovu jednal a rozhodl“. Jenže to klíčové: odložení vyšetřování změny majetkové struktury potvrdil. Tím příběh převzetí Lovochemie téměř skončil, následovalo už jen drobné pokračování. Žalobce totiž ještě otevřel navýšení základního jmění holdingu Agrofert z jednoho milionu korun na 617 milionů, které na ovládnutí Lovochemie navazovalo. Kauza Lovochemie proto opět přistála na stole detektiva pražské hospodářské kriminálky. Ten ji ovšem 8. prosince 2003 znovu odložil, ale společnost BAGS si na rozhodnutí detektiva opět stěžovala. Definitivní tečku za spletitým případem z května 1998 udělal podle infiormací týdeníku Euro Křeček 2. února 2004. V usnesení o zamítnutí stížnosti použil známý model CTRL C – CTRL V, když do něj zkopíroval pasáže ze svého staršího rozhodnutí. Opět došel k závěru, že navýšení kapitálu Lovochemie bylo nezbytné a to, že do té doby majoritní akcionář o svou majoritu přišel, už neřešil.

 

Křeček už na státním zastupitelství podle týdeníku Euro nepracuje, nějakou dobu po uzavření případu podlehl zákeřné chorobě, ani detektiv Rajtmajer už na pražské hospodářské kriminálce nevyšetřuje.

 

Klíčový znalec policie Hrazdíra, na základě jehož posudků byl případ odložen, dnes vypracovává posudky pro firmy z holdingu Agrofert. Nejčastěji o přiměřené výši vypořádání menšinovým akcionářům, jako v případě Agropodniku Svitavy, Agro Rozsochy nebo Agro-Tex. „Lovochemii? To si vůbec nepamatuji, to už muselo být strašně dávno,“ zareagoval na telefonát týdeníku Euro Hrazdíra. Souhlasil se zasláním otázek. Na dotaz, proč poté, co působil jako znalec v trestní záležitosti Agrofertu a Andreje Babiše, dnes s Agrofertem spolupracuje, ale nereagoval.

 

Když v roce 2011 nastupoval na post Nejvyššího státního zástupce Pavel Zeman, avizoval přezkum několika desítek zásadních kauz, jejichž vyšetřování nebylo dotaženo do konce. Lovochemie mezi případy, které byly podrobeny přezkumu, podle informací z justičních kruhů nepatří.

 

V té době ještě nebyla kauza převzetí Lovochemie promlčena. O její zařazení do prověrek závažných případů se mohla přičinit i o rok později jmenovaná pražská Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Lovochemií se už ale nikdo do hloubky nevěnoval, dodává týdeník Euro.