V první části pořadu Závodský uvedl, že státu patří množství drobného majetku, který ke svému fungování nezbytně nepotřebuje. Jako příklad uvedl, že to jsou například garáže, pole, louky. Představou Závodského je, že tento majetek, nyní rozptýlený po celé státní správě mezi stovky státních organizací, se bude centrálně evidovat. A pak po zralé úvaze postupně transparentně prodávat. Zřejmě se kvůli této záležitosti nebude zřizovat nový úřad, ale tuto agendu by měl zvládnout Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Narovnat se mají také nájemní smlouvy. Podle Závodského není možné, aby i nadále platily nájemní smlouvy uzavřené roku 1991, u nichž do dnešních dnů nebylo nájemné valorizováno. Takových smluv, kde stát na nájemném přichází o 80% možné sumy, jsou prý stovky.

Přesné informace o státním majetku by mohlo mít ministerstvo zhruba do půl roku.

Částka, kterou je možné za hodinu prohrát, nemá být příliš vysoká

Velkých změn se má dočkat také oblast hazardu. Nemá být v budoucnu možné, aby člověk, jehož jediným příjmem jsou sociální dávky, je prohrával na výherních přístrojích.  Z vyjádření Závodského vyplývá, že by měl vzniknout systém licencovaných kasin s omezeným přístupem. Pravděpodobně by vstup do objektů s výherními přístroji měl být znemožněn například lidem, kteří neplatí výživné. Další změnu má přinést přijetí takové zákonné úpravy, která by omezila nejvyšší možnou částku, jež se dá za určitý čas na jednom výherním přístroji prohrát. Například v Německu, jak uvedl jeden z diváků, je tato částka prý omezena v přepočtu na 900 Kč.

Pravomoc povolovat na svém území výherní hrací přístroje má zůstat i nadále obcím. Ale současný model, kdy „obec tyje z hazardu povoleného na svém území“ je podle Závodského špatný. Peníze z hazardu už nebudou moci obce libovolně využívat, ale půjdou buď „na přesně vymezené věci“, nebo ve prospěch všech obcí. I těch, které na svém katastru žádný hazard nepovolily.

Závodský vyvracel častý argument provozovatelů výherních automatů, že totiž pomáhají zákonnými odvody vylepšovat státní rozpočet.  Z různých studií prý vyplývá, že stát musí vynakládat zhruba čtyřnásobek částky, kterou z hazardu získá, na odstraňování sociopatických důsledků. Tedy nejen na léčbu gamblerů, ale i s hazardem související rozšíření kriminality.