Představili se nejdříve Američané. První byl Earl Ingram, narozený v roce 1922. Odveden byl v lednu 1940. V srpnu 1944 přistál ve Skotsku, pak byl přesunut do Anglie a vylodil se na pláži Omaha. Dosáhl funkce nadporučíka, po válce zahájil kariéru jako profesionální voják a ve službě byl více než 34 let.

George Thompson se narodil v roce 1924, odveden byl v dubnu 1943, v únoru 1945 se vylodil ve Francii. Po válce se stal mistrem mechanizace a později inspektorem automobilových zařízení pro stát Kalifornie.

James Duncan se do armády přihlásil jako dobrovolník v roce 1943. Bojoval v jižní a severní Belgii a také v Německu během bitvy v Ardenách. Válka pro něj skončila v jedné z vesnic nedaleko Plzně. V armádě se stal technickým seržantem.

Herman Geist se narodil v roce 1925, odveden byl v září 1943. V roce 1944 se vylodil ve Skotsku a později se dostal až do Belgie. Válku zakončil v Plzni s hodností poručíka.

Richard Piper dostal povolávací rozkaz v červnu 1943, původně měl jít bojovat do Afriky, ale tam válka během jeho výcviku skončila a byl zařazen k letectvu. Kvůli velkým ztrátám v Evropě byl ale převelen k pozemním silám. Postupem přes Německo se dostal až do Československa. Odtud pak jeho cesta vedla do Japonska.

Fremont Gruss doplnil po ardenské ofenzivě v prosinci 1944 prořídlé americké jednotky a byl vyslán na starý kontinent, kde sloužil u vozového parku, jezdil s džípem, zásoboval náboji, jídlem. V roce 1945 překročil německé hranice a po obsazení Porůří se ve své divizi přesunul poblíž československých hranic a podílel se na osvobození Chebu. Po bojích v Evropě se zúčastnil invaze do Japonska. Později pracoval jako historik

Nechyběl samozřejmě vnuk legendárního generála Georg Patton Wotters.

Belgické veterány reprezentoval Luis Gihoul, narozený v roce 1923. Od 19 let byl aktivním účastníkem belgického odboje. Tažení do Plzně prožil jako řidič velitele roty belgických střelců, čistili města a vesnice od min. Podílel se na osvobození koncentračního tábora v Holýšově.

Hubert Rauw, narozený v roce 1927, byl na oficiální odboj za války byl příliš mladý, ale pracoval na poště, kde třídil dopisy a ničil ty, které byly určeny gestapu. Pak čistil osvobozená území a vyhledával Němce na útěku.

Kreslíř a humorista Valer Gustin se vyhýbal nuceným pracím a pak se přidal k odboji. Byl zraněn a přihlásil se jako dobrovolník a pak se dostal až do Plzně. Po válce byl úředníkem v Belgickém Kongu a měl svoji galerii.

Tradičně byl přítomen také Luc Rensonnet – jeho otec navštívil slavnosti v Plzni dvacetkrát, v roce 2011 zemřel. Byl pro armádu příliš vyhublý, ale tak stál o odvedení, že si při vstupní prohlídce dal do kalhot olovo, aby více vážil.