Připomíná, že SZIF každoročně rozděluje 30 miliard zemědělských dotací, ze kterých značná část míří rovněž do pokladny gigantického koncernu ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Podle Holuba je Faltýnkův případ nejlepší ilustrací střetu zájmů, do kterého se dostal ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš (ANO). Jako největší příjemce eurodotací v Česku má totiž na starost kontrolu, jestli se správně rozdělují.

Celý text je ZDE

Největší příjemce zemědělských eurodotací v Německu je ve srovnání s Agrofertem žabař

Server pro srovnání uvádí, že největší příjemce zemědělských eurodotací v Německu si v roce 2014 dosáhl na pouhých 15 procent částky, kterou ve stejném roce získal Babišův Agrofert.

Ze zemědělských dotací dosud inkasoval Babiš několikrát vyšší částky než z tzv. strukturálních fondů zaměřených například na podporu podnikání a ochranu životního prostředí. Firmy koncernu Agrofert vyčerpaly v letech 2010–2014 celkem 1,63 miliardy korun ze strukturálních fondů. Přitom pouze v roce 2014 dostalo 66 Babišových zemědělských podniků od SZIF 769 milionů korun eurodotací. Od roku 2010 tak prý mohla celková částka překročit čtyři miliardy.

Ministr financí vylučuje při zemědělských dotacích střet zájmů tím, že jejich převážnou část tvoří tzv. dotace na půdu, která dosahuje až šesti tisíc korun na hektar. Přehled dotací údajně ukazuje, že Agrofert hospodaří zhruba na sto tisíci hektarech.

Ve skutečnosti se podle Holuba SZIF dotace na půdu neomezuje. V roce 2014 například SZIF podpořil sedmnácti miliony stavbu bioplynové stanice pro firmu Jave Pork z hodonínského okresu. Společnosti Vodňanské kuře a Výkrm Třebíč mohly z evropských zdrojů utratit po 30 milionech za poradce, kteří pomáhali zlepšit jejich konkurenceschopnost. Mlékárna Olma si vyžádala od Faltýnkova fondu 34 milionů na nákup nového vybavení.

Aby německé nápady nezapustily kořeny v Česku

Faltýnkova účast ve vedení fondu SZIF je prý ale důležitá především z jiného důvodu. Státní úřady jiných členských států Unie často odmítají žádosti velkých koncernů, jako to v Německu v roce 2014 zažily například Nordmilch, Baywa nebo Vion.

Argumentem je fakt, že u velkých podniků slouží dotace jen k vylepšování zisku akcionářů, kteří jako Babiš nemají s prací na poli nic společného a mohou peníze vydělat vlastními aktivitami. Velké firmy mají ještě nárok na podporu za obhospodařovanou půdu, při žádostech nad 5000 eur ročně se však příděly na hektar postupně snižují.

Proto byl největším příjemcem zemědělských dotací v Německu podle listu podnik „Pfalzmarkt für Obst und Gemüse“ se 4,5 miliony eur, tedy s patnácti procenty částky pro Agrofert.

„A předseda poslanců ANO Faltýnek může jménem Agrofertu ve vedení dotačního úřadu dohlížet na to, aby podobné nápady nezapustily kořeny také v Česku,“ upozorňuje analytik Holub.

Europoslance vyděsilo nedávné opatření „Faltýnkova“ fondu

Jak Holub dodává, obavy europoslanců o zemědělské dotace vyplývají prý z nedávného opatření, kterým Faltýnkův fond se souhlasem ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšil maximální částku na jeden podporovaný projekt z dosavadních 30 na 150 milionů korun. Jenže tyto částky mohou těžko žádat drobní zemědělci či malé venkovské obce, ale pouze kapitálově silné podniky, které dokážou drahé projekty předfinancovat a doplnit vlastními miliony.

„Tím SZIF napodobil postup ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD), který na žádost manažera Agrofertu Cingra zdvojnásobil objem evropských dotací pro velké podniky,“ dodal Holub.