Hospodářská komora a provozovatelé mobilních sítí se obrátili na premiéra Petra Fialu s kritikou novely o kybernetické bezpečnosti, kterou připravil právě Kintrův úřad. Podle nich to přinese firmám náklady v hodnotě desítek miliard korun.

Podle Kintra by tato kritika neměla ohrozit schválení zákona. „Stále počítáme s termínem schválení do 1. ledna roku 2025, ale je to šibeniční termín, bude to záležet na zákonodárcích, ten legislativní proces v ČR má nějaká svá specifika, ale zatím nadále cítím podporu vládních politiků i premiéra,“ uvedl ke schválení Kintr ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál.

V pozadí přípravy tohoto zákona jsou velké lobbistické tlaky, což Kintr potvrzuje. „Ten zákon se připravuje déle než rok a debaty o některých jeho částech běží už klidně pět let a za tu dobu těch tlaků bylo opravdu velké množství. Ty tlaky jsou největší od soukromého sektoru, do jehož práv ta regulace bude zasahovat, a oni se tomu snaží bránit,“ prohlásil ředitel NÚKIB.

Novela přinese zejména rozšíření okruhu firem, na které se bude vztahovat bezpečnostní spolupráce s NÚKIB ze současných 400 na více než šest tisíc firem. „Ta regulace by měla dopadnout na šest tisíc a více subjektů, ale jelikož nemáme dostupná všechna data z veřejných zdrojů, tak jde spíše o odhad a to číslo nakonec může být ještě vyšší,“ řekl Kintr.

Mezi nové povinnosti vybraných firem bude patřit zejména plošná povinnost, aby se elektronicky přihlásily NÚKIB. „Budou mít povinnost hlásit nějaké incidenty a nejzásadnější povinností bude zavedení bezpečnostních opatření, která jsou v tom zákoně definována. Tam se to bude dělit na subjekty ve vyšším a nižším režimu podle toho, jaká zabezpečení budeme vyžadovat. Těch ve vyšším režimu je asi tisícovka,“ vysvětlil Kintr.

„Pokud někdo dnes tu kybernetickou bezpečnost zcela přehlíží a neošetřuje hrozby a rizika kybernetického prostoru, tak bude investovat a nebudou to určitě malé náklady. Ale část těch subjektů je v tomto uvědomělá a již tyto věci řeší a pro ně ta změna nebude vlastně téměř žádná,“ uvedl ředitel NÚKIB.

Dopad na státní rozpočet podle Kintra nebude nijak dramatický, ačkoliv se počítá s rozšířením úřadu, který bude mít nový systém na starosti, a odhadem půjde o stovky zaměstnanců. „Tak určitý dopad na státní rozpočet to samozřejmě mít bude, ale je potřeba si uvědomit, že co do té kybernetické bezpečnosti vložíme dnes, tak se v nějakém ročním odhadu vyrovná prakticky tomu, jaké jsou průměrné škody, když dojde k tomu incidentu. Takže si musíme říci, zda chceme radši platit pravidelně ty škody, nebo se jim snažit předejít,“ dodal Kintr, že novelou se navíc vychází vstříc směrnici Evropské unie o kybernetické bezpečnosti, kterou mělo Česko uvést do legislativy do října tohoto roku.