"Měl jsem to podivné štěstí, že oba naši synové se narodili v té nejhorší době po srpnu roku 68," řekl prezident v rozhovoru. "Jako osoba nepřizpůsobivou vůči komunismu – dnes se obrat "nepřizpůsobiví občané" používá jinak – jsem byl exemplárně vyhozen z Československé akademie věd. Veškerá má životní kariéra se ocitla v troskách, dostal jsem podřadné místo v pobočce banky."

Díky nenáročné práci pak měl více času na děti. "Já jsem nebyl ten totálně prací vytížený tatínek, který přichází z práce v deset v noci a ještě si bere práci domů. Byl jsem v tu chvíli tatínek, hledající orientaci v tom, jak dál žít a tudíž jsem byl daleko více doma. Manželka odvedla ráno děti do jeslí, později do školky nebo do školy a já jsem pro ně odpoledne chodil, nakupoval jsem... To je paradox. To je naprosto šílená a nesmyslná bláznivost komunismu."

Do politiky jsem spadl naštěstí už pozdě

Protože strávil prezident s dětmi většinu jejich dětství, odrazilo se to na jejich vztahu i do budoucna. "Například letos jeli oba na dovolenou. Jeden vyrazil někam do Itálie autem na lyže a ve svých šestatřiceti letech, když dorazil na místo, mi poslal esemesku "tati, jsme v pořádku tady“. Stejně tak druhý, starší syn byl na týden u jakéhosi teplého moře a přišla mi od něj esemeska "tak jsme tady, jedeme z letiště“. To považuji za unikátní. Samy o sobě jsou to možná maličkosti nebo zdánlivé jednotlivosti, ale myslím, že to o něčem vypovídá."

Do politiky se Klaus dostal v době, kdy už ho děti nepotřebovaly. "Do politiky jsem spadl v jistém smyslu naštěstí pozdě. Nevracel jsem se domů o půlnoci ke čtyřletým nebo šestiletým dětem - starší syn byl na vysoké škole a mladší na gymnáziu. To byla určitá výhoda," konstatoval.

Vánoce s dětmi ale netráví, Štědrý den si nechává jen pro manželku Livii. "Manželka je z velké rodiny, takže se už tradičně všichni scházíme pár dní před Vánocemi na slavnostní večeři s širší rodinou v počtu zhruba třiceti lidí, samozřejmě včetně vnoučátek a množství dalších přibývajících dětí. Samotný Štědrý večer potom už trávíme doma ve dvou."

Pod stromečkem se prezident těšil hlavně na nové košile. "Při prezidentování mám v této oblasti nadstandardní spotřebu -  ale mám pocit, že pár jich mám ještě nerozbalených z minulých Vánoc," podotkl. Přání do nového roku si prý nechá až do svého tradičního projevu 1. ledna.