Jak Krejčí uvádí, důležitou událostí roku 2016 budou prezidentské volby ve Spojených státech. „Volební rok, kdy již nemůže kandidovat úřadující prezident, bývá nervózní. Prezidenta už téměř nikdo neposlouchá a je patrná snaha hodit na něho všechny faktické i zdánlivé problémy,“ řekl Krejčí. Podle něj pro voliče není rozhodující zahraniční politika. 

„Voliči v USA – to jsou především hedonisticky orientované střední vrstvy, pro něž je košile mnohem bližší než kabát. Ovšem karty, s nimiž mohou hrát prezidentští kandidáti, budou i mezinárodněpolitické: v říjnu, tedy měsíc před volbami, si připomeneme 15. výročí intervence USA a jejich spojenců v Afghánistánu. Pak navázala intervence v Iráku. Tedy začátek nejdelší války v amerických dějinách…,“ poznamenává politolog. Zároveň uvádí, že zahraniční politika USA na Blízkém východě prochází krizí. 

Původní text ZDE.

„Není jasné, zda hledá novou vojenskou strategii, nebo se prostě vrací k politice udržování stavu a přestává s internacionalistickou politikou směřující ke změně režimů a hranic. Tato neurčitost bude přetrvávat i v letošním roce,“ sdělil. 

A přišla řeč i na Čínu. Hospodářství této země Východu ovlivňuje globální ekonomiku podle Krejčího obdobně jako to americké. „Podíl USA na světovém domácím produktu klesá a čínský roste,“ sdělil dlouhodobý trend. 

I přestože je vojenský rozpočet USA dramaticky nejvyšší, ztratily prý převahu ve strategických zbraních vůči Rusku. „A letos ji rozhodně neobnoví,“ tvrdí profesor s tím, že propočty některých autorů naznačují, že k obnovení strategické rovnováhy mezi Ruskem a USA došlo ve druhé polovině roku 2014. „A tento stav bude i letos zachován. Válku proti Rusku nelze vyhrát,“ podotkl. Dodal však také, že ruská ekonomika prochází krizí. 

Závěrem se Krejčí vyjádřil také k možnostem válečných konfliktů. „Nebezpečných ohnisek je ve světě několik. Ve dvou se ale teď počátkem roku nebezpečně kříží zájmy mocností. Tím prvním zůstává Blízký východ, kde podle analytiků, které zmiňujete, Turecko představuje už dlouho potenciál revizionismu – změn hranic, mocenské struktury, náboženských i národnostních konfliktních linií. Letošek začíná ve znamení dvou skrytých neznámých kolem Ankary. Tou první je otázka, zda se podaří Turkům dohodnout sunnitskou alianci s některými Araby, především s Rijádem. Tedy spojenectví proti Íránu plus současné irácké a syrské vládě. Druhou otázkou je, jestli turecký revizionismus pronikne na Kavkaz, do Střední Asie, a hlavně do Ruska, kde turkojazyčné obyvatelstvo tvoří největší menšinu. Což by mohla být vedle východní Ukrajiny druhá krvavá protiruská fronta,“ uzavřel s tím, že druhým ohniskem je podle něj Jihočínské moře.