Indie, Brazílie a další velké státy světa se odmítly připojit k závěrečné deklaraci tzv. mírové konference, která se koncem minulého týdne konala ve švýcarském Bürgenstocku. Stejný postoj jako státy ekonomického bloku BRICS vyjádřilo též Mexiko, Indonésie či Thajsko.

Ozývají se i hlasy, že ve skutečnosti o žádnou mírovou konferenci nešlo už z principu, protože se jí neúčastnila druhá válčící strana, tedy Rusko. Zpráva o velkých neevropských státech, které se i přes svou účast na konferenci distancovaly od závěrečného komuniké, v českém prostředí příliš nevyčnívala, může však hodně vypovídat o budoucím uspořádání světa.

S tím souvisí i další informace, kterou některá ze zdejších médií krátce zprostředkovala. Jde o možné námluvy Turecka s uskupením BRICS a úvahy o tom, že se tato regionální mocnost rozkročená mezi Evropou a Asií k tomuto hospodářskému bloku připojí coby právoplatný člen. 

Západní svět sice dává ruce pryč od Ruska, a zvláště evropské státy volají po bezpodmínečné podpoře Ukrajiny až do porážky Ruska, zbytek světa se ale chová podstatně jinak. O tom, že v mezinárodních vztazích neplatí jednoduché zařazení do kategorií dobro a zlo, svědčí i chování Tchaj-wanu. Jeho bezmeznou podporu opakovaně v českém prostředí deklarují někteří politici jako šéfové parlamentních komor Markéta Pekarová Adamová a Miloš Vystrčil, kteří zároveň platí za jedny z nejradikálnějších odpůrců Ruska (i z doby před invazí na Ukrajinu). 

Ani jeden ze jmenovaných českých politiků se nevyjádřil k tomu, že právě Tchajwanci umožňují obcházení protiruských sankcí a pomáhají Putinovu válečnému průmyslu. V Česku na to s odkazem na zahraniční zdroje upozornila některá média. Přestože tchajwanská vláda vystupuje proukrajinsky, proudí přes ostrov do Ruské federace kovoobráběcí stroje potřebné k výrobě zbraní.

„Moskva se po rozpoutání války mohla spoléhat jen na stroje z Číny, která se k západním sankcím na ruský režim nepřidala, technologie se však ukázala jako nedostatečná. Kvalitnější stroje nakonec armáda dostala z Tchaj-wanu, který byl s uvalením sankcí na Rusko pomalejší. Rozšíření sankčního seznamu na vysoce přesné kovoobráběcí stroje přišlo po nátlaku Spojených států až loni v lednu. Investigace tchajwanských a ruských novinářů ze serverů The Reporter a The Insider ale odhalila, že i rok poté, co začalo omezení platit, zůstává ostrov v jihovýchodní Asii největším dodavatelem těchto strojů do Ruska,“ psal již letos v únoru server Aktualne.cz. V případě tohoto obcházení vlastních sankcí se prý navíc má jednat jen o špičku ledovce.

Netřeba připomínat, že sankce jsou obcházeny v řadě dalších oblastí i v Evropě, na což různé mediální zdroje postupně upozorňují od začátku ruské agrese na Ukrajině. V případě evropských států se pak jedná spíše o velké soukromé firmy, které byly na ruském odbytišti výrazně závislé a dnes své prodeje ruským klientům realizují přes některé menší země. O tom, že i mnohé nadnárodní firmy, které po 24. únoru 2022 avizovaly odchod z ruského trhu, svou přítomnost v Rusku neukončily, není ani nutné hovořit.