„Já jsem s ní mluvila asi před třemi nedělemi a domlouvaly jsme si schůzku. Ona špatně slyšela, tak nevím, jestli slyšela všechno, co jsem jí chtěla říct. Měla jsem pro ni připravenou i kytici, ale k tomu již nedošlo,“ sdělila úvodem vzpomínky Havlová. „Moc mě to mrzí. Strašně toho lituju. Bylo krásné, když jsme spolu točily Odcházení, zkoušely jsme to i jako divadelní hru a posléze točily ve Vaškově první režii, a ona byla moje taková spiklenkyně a dobrá duše a scházely jsme se u ní večer na pokoji, i se Standou Milotou,“ uvedla Havlová.

„Její smrt mě velmi zasáhla. Doufám, že odešla do nebe, že už tam je, za Standou Milotou,“ poznamenala Havlová. „Byla beze sporu historickou osobností českých dějin, jak kulturních, tak i společenských, a tou zůstane navždycky,“ hovořila Dagmar Havlová a doplnila, že Chramostová byla velmi energickou ženou. 

„Ona byla jako žena velice autoritativní a úžasná herečka. Tryskala z ní plnokrevnost, ženství, to byla ženská se vším všudy,“ dodala Havlová. Chramostová podle ní měla také až sarkastický humor. 

Exprezidentu Václavu Havlovi podle jeho manželky na Chramostové imponovala statečnost a nezměrná odvaha. „Až na ženu nebývalá,“ podotkla Havlová. „To tedy beze sporu určitě. Ona byla strašně fajn ženská, nezkazila žádnou srandu, byla nesmírně vzdělaná,“ podotkla Havlová. „Byla to úžasná osobnost,“ dodala.

Chramostová společně s Havlovou přejmenovávala piazzetu u Národního divadla na náměstí Václava Havla. „Byla tenkrát zima a hned chtěla jít domů. Už na tom nebyla zdravotně tak dobře. Ale snažila se i tehdy působit energicky, ale bylo vidět, že ji to vyčerpává,“ popisovala událost Havlová.

„Statečná, silná, svobodomyslná, vtipná, velká česká herečka,“ uzavřela zhodnocením Dagmar Havlová.