Nový úřad bude sídlit v Brně

Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka neprosadil návrhy, aby měl prověrky na starosti předseda dolní komory nebo aby byl zachován současný stav. Poslanci naopak podpořili úpravu Jeronýma Tejce (ČSSD), podle níž by nový úřad sídlil v Brně, nikoli v Praze.

Zvýší se příspěvky za poslance či krajského zastupitele

Strany budou muset mít podle návrhu transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat. Poslanec TOP 09 Martin Plíšek neuspěl s návrhem politické instituty, které budou mít nárok na státní příspěvek, z novely zcela vypustit. Měl obavy, že strany budou využívat instituty k financování kampaní.

Sněmovna naopak podpořila Plíškův návrh, aby si strany mohly brát pro větší průhlednost úvěry jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank. Zvýšení příspěvků prosadil Zbyněk Stanjura z ODS. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 000 korun ročně místo nynějších 855 000 korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237 500 na 250 000 korun.

Předsedu bude vybírat prezident

Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě. Ústavně-právní výbor neprosadil jmenování jen na jedno sedmileté období.

Strany mohou zakládat své politické instituty

Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by dohledový úřad mohl pokutovat až 200 000 Kč. Až dvoumilionovou sankci by podle návrhu mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.

Strany by mohly podle předlohy zakládat své politické instituty jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat strany. Na podporu institutu by strany měly nárok na příspěvek ze státního rozpočtu ve výši desetiny příspěvku, kterou dostávají na činnost.