Donald Trump prezentoval svůj názor, co by provedl se Saddámovým Irákem. A analytikům došla slova

25.09.2016 11:18 | Zprávy

Demokratka Hillary Clintonová a republikán Donald Trump dostali v září příležitost říci veřejnosti, jak by si počínali jako vrchní velitelé nejmocnějších ozbrojených sil na planetě – armády USA. Trump do toho skočil po hlavě a konstatoval, že by už v roce 2003 nechal obsadit irácká ropná pole. V žádném případě by prý nešlo o krádež, nýbrž o ekonomické odškodnění Spojených států, které investovaly nemalé peníze do osvobození Iráku.

Donald Trump prezentoval svůj názor, co by provedl se Saddámovým Irákem. A analytikům došla slova
Foto: repro Fox News
Popisek: Donald Trump, republikánský kandidát na prezidenta USA

Donald Trump prozradil, jak by si počínal, kdyby byl prezidentem Spojených států. Coby vrchní velitel ozbrojených sil by americkým vojákům nařídil obsadit ropná pole, což by s sebou neslo hned dvě výhody. Zaprvé by tato drahocenná surovina nepadla do rukou Islámského státu a zadruhé by si Američané mohli vzít iráckou ropu jako odškodnění za náklady, které museli vynaložit, když Irák osvobozovali.

„Šli jsme tam, utratili tři biliony dolarů, k tomu ztratili tisíce a tisíce životů, a co jsme za to dostali... Nic,“ konstatoval Trump na fóru NBC 7. září. Jeho slova přinesl i server britského deníku The Guardian. „Přitom odedávna platilo, že si vítěz uzme kořist,“ doplnil republikánský kandidát.

Na tato slova poněkud nevěřícně hleděli mnozí analytici. Možná nemohli uvěřit tomu, že kandidát na prezidenta země, která vydává stovky milionů ročně na armádu, prakticky navrhuje okupaci části cizího státu. Když pomineme skutečnost, že by to byla okupace velmi drahá, tak by byla především v rozporu s mezinárodním právem. Anthony Cordesman z Centra pro mezinárodní studia označuje bez obalu Trumpův plán za válečný zločin, který by navíc místní obyvatelstvo poštval proti Američanům tolik jako málokteré rozhodnutí. Ropa je prakticky jediným iráckým zdrojem příjmů a Trump by ji Iráčanům sebral.

Celý text v angličtině najdete zde.

Není to přitom poprvé, co Trump předestřel podobný plán. Už v roce 2011 v rozhovoru pro Wall Street Journal konstatoval, že Američané udělali chybu, když nezabavili iráckou ropu. Již tehdy řekl, že by v žádném případě nešlo o krádež, ale o jakousi formu válečné náhrady.

Tohle je tak stupidní...

Jestliže Trump argumentuje ekonomickou stránkou věci, měl by vzít v potaz, kolik by taková okupace stála. Ropná pole leží v oblasti, kde je strašlivé vedro, takže už jen vydržování tisíců vojáků na tomto místě by bylo velmi nákladné. Nemluvě o tom, že jde o oblast, kde nemají Američany příliš v lásce. Kupříkladu do Íránu to odtud není daleko, takže by ona vojenská síla musela být opravdu velmi početná, aby dokázala ropná pole ubránit před možnými útoky místních lidí i ze zahraničí. Podle vojenského analytika Chrise Hammera by to v praxi znamenalo, že by se Spojené státy stáhly vojensky prakticky z celého světa a všechnu sílu by napřely k udržení ropných polí v Iráku.

Energetický expert Jay Hakes byl k Trumpově myšlence podobně nemilosrdný. „Překonat stupiditu tohoto nápadu půjde jen těžko,“ konstatoval odborník s poukazem na to, že státy na Blízkém východě berou ropu jako dar od svého Boha a jen těžko by si ji nechaly vzít bez boje. Sporné je i to, zda by takto vyvezená ropa dokázala pokrýt válečné a okupační náklady celé operace.

Hakes v této souvlosti připomíná, že se sám Trump dovolává americké okupace Japonska po druhé světové válce jako příkladu toho, že tento krok dává smysl. Podle experta však republikánský prezidentský kandidát zapomíná, že americká vláda Japonsko po válce nevysávala, ale naopak investovala nemalé prostředky do rozvoje země, která tak mohla povstat z válečného popela.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

22:10 „Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

Ukrajina čelí tlaku ze strany Bidenovy administrativy, aby zvýšila počet vojáků snížením věku pro od…