Lidé se podle Loužka mohou chtít přestěhovat do jiné země, ale každý stát má právo rozhodnout, koho na své území vpustí a koho nikoli. „Migrační politika není určována vládami v zemích původu, ale vládami hostitelských zemí. Každý demokratický stát musí zohledňovat především zájmy většiny vlastních občanů,“ řekl.

Jak uvádí, politická korektnost nám vnucuje falešný soucit s migranty, že uprchlíci z chudých zemí jsou těmi nejpotřebnějšími lidmi na světě. Migranti jsou však prý obvykle ve skupině těch, kteří se mají ve vlastních zemích lépe, protože ti nejchudší si finanční náklady na přesídlení jednoduše nemohou dovolit. „Nejpotřebnější jsou naopak ti, kteří zůstávají ponecháni napospas svému osudu. To je ona velká morální výzva naší doby. Bezhlavá migrace není řešením,“ dodal.

Podle jeho názoru je migrace v zásadě investicí, kdy jedinec musí vynaložit náklady, aby dosáhl určitých výnosů. „A tyto náklady se snižují, pokud je v hostitelské zemi přítomna diaspora ze země původu. Míru migrace pak ovlivňují rozdíly v příjmech a velikost diaspory,“ řekl.

„Největšími odpůrci přistěhovalců se paradoxně nestávají domorodci, ale nedávní přistěhovalci. Migranti se totiž zřídka ocitají v přímé soutěži s domorodci, neboť následkem kombinace jazykových znalostí, získaných zkušeností a diskriminace mají domorodci oproti příchozím výhody. Migranti tak typicky nesoutěží s nekvalifikovanými domorodými pracujícími, ale mezi sebou. Děti narozené v Americe přirozeně vstřebávají americké hodnoty, v Evropě však naopak děti přistěhovalců přijetí národní kultury vzdorují více než jejich rodiče. Integrace cizinců tam totiž nefunguje,“ podotkl rovněž Loužek. Dodal, že když se integrace zdaří, přistěhovalci uzavírají sňatky s původními obyvateli a přijímají jejich způsob života.

Závěrem pak dodal, že v otázce, zda se mají hranice pro migranty zavřít, či otevřít, je nejlepší varianta „nechat polootevřené dveře“. „Nejpřínosnější podobou migrace není permanentní exodus, ale přechodné přesídlení za účelem vyššího vzdělání. Nejenže lidé zlepšují své znalosti a dovednosti, ale vstřebávají tamní fungující politické a společenské normy,“ uzavřel.