Vzhledem k rostoucímu vlivu populistických sil v Rakousku je podle Marin nutné analyzovat problémy, které tuto zemi trápí. „Rakousko bylo kdysi považováno za úspěšného německého souseda, kde se mimořádně daří ekonomice. Od roku 2012 to však již neplatí. Loni HDP vzrostlo o pouhých 0,7 % a pouze Řecko a Finsko na tom byly v tomto ohledu hůře. Rapidně se také v Rakousku zvýšila nezaměstnanost. Zatímco v roce 2010 činila 5 %, nyní je to dvojnásobek,“ poukazuje Marin.

„Rakousko dlouhé roky těžilo z rozšíření Evropské unie na východ. Mezinárodní obchod stoupal, rakouské firmy investovaly v celém regionu a rakouské banky ve státech východní Evropy otevíraly své pobočky. Rakousku ovšem uškodil fakt, že Češi, Poláci, Slováci a spol. mají sice nízké příjmy, ale naproti tomu jsou vzdělanější. V roce 1998 mělo vysokoškolský titul 16 % východoevropanů oproti 7 % Rakušanů,“ zmiňuje Marin.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Podle Marin tak rakouské společnosti přemísťovaly nejenom pracovní místa s nízkou kvalifikací, ale také místa, která vyžadují speciální dovednosti a souvisí s výzkumem. „Mezi lety 1990 až 2001 rakouské dceřiné společnosti ve východní Evropě zaměstnávaly pětkrát více lidí s akademickými tituly než na svých centrálách v Rakousku. V dceřiných firmách byl rovněž o čtvrtinu vyšší podíl výzkumných pracovníků. Přesun výzkumné činnosti snížil růst v Rakousku a posílil růst ve východní Evropě.“

„V Bratislavě, Praze a Varšavě, kde se nachází nejvíce rakouských dceřiných společností, mají nyní zaměstnanci vyšší příjmy na osobu než ve Vídni. Podle maďarského ekonoma Zsolta Darvase z hlediska parity kupní síly tato tři hlavní města předčila Vídeň již před osmi lety,“ píše Marin a konstatuje, že aby se Rakousko vrátilo zpátky k ekonomickému růstu, bude se muset stát atraktivnějším místem pro inovace. „Rakousko musí ve svých výzkumných centrech zaměstnávat více kvalifikovaných lidí a využít vysoce kvalifikované přistěhovalce,“ míní Miran.

Spásou by pro Rakousko z pohledu Miran měla být selektivní imigrační politika, kterou praktikuje například Kanada. „Nedávno skončené prezidentské volby ukázaly, že rakouští voliči málem před touto vynikající příležitostí přibouchli dveře. Teď by měli naproti tomu uznat, že to, co nazývali rakouští populisté negativem, je naopak velkým pozitivem a nadějí pro oživení růstu ekonomiky,“ je přesvědčena Miran.