Johanssonová probírala společnou strategii pomoci běžencům na mimořádné schůzce s ministry vnitra členských zemí a navrhla aktivaci nouzového plánu usnadňujícího pohyb uprchlíků po EU. Zástupci unijních vlád se také shodli na poskytnutí další humanitární pomoci Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan navrhoval zastavit vydávání víz všem Rusům, většina států však tento plán nepodpořila.

„Jsem hrdá na to, jak evropští občané na hranicích předvádějí konkrétní solidaritu s Ukrajinci prchajícími před touto hroznou agresivní válkou," prohlásila Johanssonová. Unie se musí připravit na mnohem větší počty uprchlíků, než je dosavadních 300.000, dodala. Podle eurokomisaře pro krizové řízení Jazenze Lenarčiče se v současnosti odhaduje, že válka připraví o domovy až sedm milionů Ukrajinců.

Johanssonová ministrům navrhla aktivaci směrnice o dočasné ochraně, která umožňuje EU pružnější reakci v případě mimořádného přílivu uprchlíků. Pravidla přijatá v roce 2001 v reakci na uprchlickou krizi při konfliktech v bývalé Jugoslávii dosud unie nikdy nepoužila. Pokud k tomu sáhne, běženci se například budou moci volně pohybovat po všech zemích EU, ačkoli by jinak museli zůstat ve státě, v němž žádají o azyl.

„Myslím, že je pravý čas na její využití, protože by poskytla uprchlíkům dostatečnou ochranu a také možnost dostat se do EU," řekla komisařka. Předložila také plán finanční a další pomoci těm státům, které přijímají největší počty uprchlíků. Mezi ně patří zvláště Polsko a další země východního křídla unie, řadu Ukrajinců už přijalo i Česko.

„V první fázi, kdy se bavíme o jednotkách tisíc (uprchlíků), to zvládáme celkem jednoduše. V těch dalších fázích to bude čím dál složitější,“ řekl po jednání ministr vnitra Vít Rakušan. Ukrajinci jsou podle něho v ČR vítáni a v jejich přijímání pomáhá i velká solidarita Čechů, očekávané vyšší počty však budou spojeny také s dalšími finančními nároky či požadavky na zajištění bezpečnosti.

Ministr spolu s kolegy z další trojice států předložil ostatním návrh na úplné zastavení vydávání víz do EU Rusům. Podle Rakušana sice zatím nemá většinovou podporu, ale Česko například s Litvou bude dále koordinovat snahu o jeho prosazení.

„Ta situace také může mít vývoj. Putin tady začíná vyhrožovat jadernými zbraněmi a já si myslím, že to není moment, kdy my máme začít ustupovat a začít se omlouvat," řekl novinářům Rakušan s odkazem na rozkaz prezidenta Vladimira Putina aktivovat jaderný arzenál. EU se zatím shodla pouze na pozastavení vízové dohody, které znesnadní ruským diplomatům či byznysmenům získávání víz, úplně je však nezakazuje.