„Platí ‚já pán – ty pán‘. Vůči Číně je to naprosto jasný požadavek reciprocity. Pokud bychom se měli dostat do situace, kdy nás Čína může vypnout v životních funkcích kritické infrastruktury, ale my jí to udělat nemůžeme, je asi někde něco špatně,“ zdůraznila Jourová v rozhovoru.

Na pražské konferenci o startu 5G sítí prohlásila, že jsou velkým technologickým krokem vpřed, který může pomoct hospodářství a celé zemi, ale nese s sebou také určitá rizika. S pomocí těchto sítí se budou řídit nemocnice, jaderné elektrárny a další zásadní objekty, a kdyby nad nimi získal kontrolu někdo, jehož strategické zájmy se neshodují s českými a evropskými strategickými zájmy, mohl by to být velký problém.

Jourová se domnívá, že je třeba nastavit jistá pravidla i Facebooku a jiným provozovatelům sociálních sítí, aby bylo ochráněno soukromí českých a evropských občanů. „Lidi se přestěhovali do virtuálního prostoru, ale nepřestěhovalo se tam s nimi i právo. Pravidla a řád, na nichž lidstvo pracovalo dekády, možná stovky let. Najednou nad našimi hlavami vznikla bublina, kde se právo nerespektuje, kde je džungle – a lidé nevědí, co se s nimi děje. My se musíme postarat, aby tam platilo stejné právo jako v životě,“ zdůraznila.

Internet dnes využívají i teroristé, kteří s jeho pomocí šíří strach nejen v Evropě a organizují s jeho pomocí i vražedné útoky.

„Islamisté speciálně nám v jednu dobu opravdu ukazovali, jak využívat sociální sítě proti nám. Představa mnohých, že islamista sedí v poušti na velbloudovi a telefonuje někomu do Evropy, aby zaútočil, je naprosto naivní. Dávali nám absolutně na frak, po otevření webové stránky měli do dvou hodin sto tisíc uživatelů. Tam jsme také museli zasáhnout, a proto jsme navrhli, že do hodiny musí být zmrazený teroristický obsah a být předaný k vyšetřování,“ podotkla.

Jedním dechem však dodala, že je proti cenzuře a rozhodně nechce, aby vypadala jako paranoidní a hysterická žena, ale má za to, že občané musí vědět, co čtou.

„Jsem proti cenzuře, proti mazání informací. Ale jsem pro to, aby ten, kdo tyto věci čte, si byl vědom toho, že čte něco, co není zdrojované, co má za účel třeba i škodit. Půjde to spíš směrem, že se budou obsahy označovat, že se přes různé ověřovatele dodají fakta. Že se to vyvine do podoby, kdy uživatel za čtyři pět let půjde na internet a bude vědět – jako když si dnes otevře televizní program: teď se podívá třeba na horor, aby si zvýšil adrenalin. Čtěte si ty Parlamentní listy, když ten horor chcete, ale vězte, že vedle máte taky zdroj s několikastupňově ověřovanou informací,“ řekla.