Finský ministr obrany Antti Häkkänen v rozhovoru pro finskou veřejnoprávní stanici Yle uvedl, že podpora Ukrajiny ze strany USA by neměla být přerušena ani během prezidentských voleb, přestože tyto volby přinášejí nejistotu ohledně budoucnosti americké pomoci. „Pokud se situace zkomplikuje, bude muset Evropa převzít odpovědnost,“ zdůraznil Häkkänen. To podle něj znamená, že „v peněženkách evropských daňových poplatníků se musí najít více peněz“ na pomoc Ukrajině.

Häkkänen zároveň varoval před nejistotou, kterou volby přinášejí. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump totiž prohlásil, že by agresivní válku Ruska proti Ukrajině ukončil během jednoho dne, což by mohlo znamenat rychlé vynucení míru na podmínkách výhodných pro Rusko. „Nyní není čas na jakoukoli válečnou únavu nebo řeči o uzavření míru za podmínek Ruska, ale za podmínek Ukrajiny,“ řekl Häkkänen a zdůraznil, že aby tohoto cíle bylo dosaženo, musí Evropa zvýšit svou podporu Ukrajině.

Häkkänen a velitel obranných sil Janne Jaakkola v pondělí zahájili kurz národní obrany, kde popsali bezpečnostní výzvy spojené s válkou na Ukrajině. Podle NATO a Spojených států na ukrajinské frontě bojují i severokorejští vojáci, což podle Häkkänena ilustruje rostoucí spolupráci Ruska s autoritářskými státy, jako jsou Severní Korea, Írán a Čína. Generální tajemník NATO Mark Rutte označil tuto situaci za nebezpečnou eskalaci a ukázku ruského zoufalství, zatímco finský prezident Alexander Stubb uvedl, že jde o známku ruské slabosti. Häkkänen sám zdůraznil, že Severní Korea je „ještě svévolnějším jaderným státem“ a varoval před závažností situace, kdy má tato země sedm milionů vojáků v záloze.

Velitel Jaakkola pak upozornil na to, že válka na Ukrajině odhalila slabiny evropských obranných schopností. I když technologická převaha může částečně kompenzovat nedostatečnou početní sílu, „na množství vždy záleží,“ prohlásil Jaakkola a dodal, že Evropa má nedostatek strategických zbraní, jako jsou ponorky, strategické letectvo a jaderné zbraně. Evropa navíc čelí problémům s roztříštěností a nekoordinovaností bezpečnostních strategií. Jaakkola také připomněl, že ačkoli NATO investuje do obrany Finska, země zůstává odpovědná za vlastní obranné schopnosti, které nelze outsourcovat.

V rámci připravované legislativní reformy Finsko zvažuje rozšíření branné povinnosti tak, aby umožňovala účast záložníků na mezinárodních misích NATO. Häkkänen uvedl, že zákony, které to umožní, budou dokončeny ke konci funkčního období vlády. Finští branci se podle něj již účastní mezinárodních cvičení a misí, což přispívá k jejich připravenosti.