„Skoro po devíti měsících od voleb nemáme vládu, vypadá to, že ta vláda, která bude, nevyvolá národní nadšení, a jinou alternativu vlastně nemáme. Ani se nerodí, ani se nerýsuje. Myslím si, že při roztříštěné Sněmovně bude strašně záležet na Senátu, aby udržel základní západní kurz,“ zdůraznil Gabal.

Senát prý může posloužit také k tomu, aby spolu politici opět víc komunikovali. Gabal k tomu jako senátor hodlá přispět, byť se nechce schovávat za politické strany. Věří však také, že se na jeho podpoře mohou shodnout Zelení, lidovci a TOP 09.

Ve svém volebním obvodu to však nebude mít snadné. Změří síly mimo jiné s neúspěšným prezidentským kandidátem Markem Hilšerem. Takhle Gabal popsal rozdíl mezi sebou a právě Hilšerem. „Já si nejdu do Senátu sednout jako do čekárny na Hrad, já tam jdu pracovat,“ uvedl Gabal. Jako politik prý občas musíte dělat nepopulární rozhodnutí, a pokud máte někde v pozadí nějakou další ambici, třeba boj o Hrad, podvědomě se prý nepopulárním rozhodnutím spíše vyhýbáte.

Pár slov přidal také k údajnému ruskému ovlivňování voleb ve světě. Kandidát na post senátora nepochybuje o tom, že se Rusové pokusili ovlivnit naše volby. Ukázalo se to v Británii při Brexitu, ukázalo se to prý při volbě prezidenta USA v roce 2016 a projevilo se to prý i na naší prezidentské volbě, protože se v předvolební kampani řešily otázky, které prezident ve skutečnosti ovlivnit nemůže.

Řešila se migrační krize a u té je podle Gabala zjevné, že je třeba tento problém řešit na celoevropské úrovni. To vidí i Němci. Kdybychom uzavřeli naše hranice a nastolili na nich tvrdé kontroly, utrpí tím naše ekonomika. Mimoto tím podle Gabala dáme najevo, že nechceme patřit na Západ. „Hlavní věcí, proč jsme v roce 1989 shodili komunistu, bylo, abychom se stali součástí Západu. A součástí Západu je svoboda a svoboda pohybu. Toho se přece nemůžeme vzdát,“ apeloval na diváky Gabal.