Státní bezpečnost podle serveru využívala kontaktů herečky na divadelní scéně i jejích cest do zahraničí. „V archivu se dochovala jen část operativního svazku, z něhož vyplývá, že Jitka Frantová v roce 1961 souhlasila s nabídkou spolupráce se Státní bezpečností,“ uvedl historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Bezpečnost Pelikánovou dokonce několikrát vyslala do zahraničí, aby sledovala české exulanty. „A pracovníci StB si ji ve svodkách pochvalovali jako oddanou a iniciativní spolupracovnici,“ píše Aktuálně. cz. Vyjádření Pelikánové se serveru nepodařilo získat.

Zeman nicméně trvá na tom, že Frantovou ocení. „Neexistuje žádný důvod pro přehodnocení stanoviska pana prezidenta. Paní Jitka Frantová Pelikánová si zaslouží úctu a pan prezident se těší na shledání při slavnostní chvíli ve státní svátek,“ reagoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Server připomněl, že Zeman na jaře odmítl jmenovat profesorem Ivana Ošťádala, přičemž argumentoval jeho spoluprací se Státní bezpečností.

Spolupráce Frantové a tajné policie podle záznamů skončila ve chvíli, kdy herečka začala žít s vysokým funkcionářem KSČ a tehdejším ředitelem České televize Jiřím Pelikánem. Vnitřní směrnice totiž podle Aktuálně.cz zakazovaly, aby se Státní bezpečností spolupracovali blízcí stranických kádrů.

Po takzvaném pražském jaru 1968 přišel Pelikán jako reformní komunista o post ředitele a s manželkou museli odjet do Itálie, kde požádali o politický azyl. Pracovníci StB tam naopak začali sledovat je, a dokonce do jejich římského bytu poslali bombu. Tím argumentuje i Ovčáček, uzavřel server.