Syn Jiřího Hájka, Jan Hájek, poslal dopis, v němž požadoval, aby mu státní vyznamenání České republiky pro jeho otce bylo doručeno poštou nebo kurýrem. Sám tomu říká "získat vyznamenání alternativním způsobem".

Olšer tento krok připodobňuje k tomu, jako kdyby se někdo odmítl zúčastnit pohřbu vlastního otce jen proto, že by nesnášel kněze, který vykonává smuteční obřad. "Jde o bezprecedentní požadavek, související s neuctivostí a pohrdáním nejen památky jeho otce Jiřího Hájka, ale postrádající základní prvky etického chování jen proto, že Jan Hájek nechtěl medaili převzít osobně na Hradě, neboť nesouhlasí se Zemanovými kroky," píše Olšer na blogu iDnes.cz.

Paradoxy

Spisovatel připomíná, kolik vyznamenání udělil exprezident Václav Havel a kdo byl mezi oceněnými. "Václav Havel rozdal celkem na pět set čtyřicet vyznamenání, dvakrát víc než Václav Klaus, jen v roce 1999 jich bylo rekordních 89. Mezi nimi byli též jeho přátelé - Egon Lánský, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák či komunistka Jiřina Šiklová. Paradoxy pokračují: nezůstal dlužen ani poúnorovému bojovníkovi proti komunismu a autoru knížky o Mašínech Otakaru Rambouskovi či disidentu Josefu Adámkovi," vypočítává Olšer.

"Řádem Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam Havel ocenil bojovníka proti komunismu Oldřicha Černého a představitele exilové sociální demokracie Přemysla Janýra, jehož syn pohrozil, že pokud bude oceněn docent František Čuba, vrátí na protest otcovu medaili. Zřejmě už je v poště na Hrad," pokračuje s nadsázkou spisovatel.

Naštěstí je jiná doba

A ptá se, co by potom měly dělat osobnosti, které byly postaveny před tragické dilema - zúčastnit se přebírání ocenění z rukou nacistických vůdců během 2. světové války, nebo jít na smrt do koncentráku. Odmítnutí "ocenění" by se totiž rovnalo transportu do plynových komor. Naštěstí je prý už ale jiná doba.

"Inu, je jiná doba, ale princip odmítání in memoriam Janýrova či Hájkova vyznamenání je stále stejný... Jen s tím rozdílem, že Miloš Zeman patřil k těm, kteří doplatili na odmítnutí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy stejně jako třeba Jiří Hájek, když oba byli stejnými členy té samé KSČ," uzavírá svůj blog Břetislav Olšer.