Vedoucí Fischerovy kanceláře redakci řekla, že kniha už vyšla. Veřejně se o ní však nic neví a ani oficiální webové stránky Jana Fischera se o ní ani slovem nezmiňují. Informuje o ní pouze web vytvořený přímo pro knihu, na který však veřejně není nikde odkaz.

Jak sám Jan Fischer píše v předmluvě, kniha by prý lidem měla dodat inspiraci a sebedůvěru.

Fischerova „Inspirace“ je uspořádána jako deset dvojportrétů různých osobností, které prý vždy něco spojuje a promlouvá k naší současnosti. „Myslím, že v tomto propojení různých osudů napříč časem můžeme najít jistý návod, jistý klíč k budoucnosti. Osudy těchto velkých českých lidí potvrzují známou pravdu, že doba a cesty se sice mění, ale že dobrý a odvážný člověk v každé době najde tu správnou cestu,“ píše Jan Fischer v předmluvě.

Podobají se Karel IV. a Václav Havel?

„Šlo mi především o to, vybrat osobnosti, které nás mohou inspirovat právě dnes. Naše mladá republika má dvacet let. To je přesně ten čas, kdy dochází k výměně generací a kdy ta nová musí znovu vybojovat svobodu, aby zůstala zachována. A je to také doba, kdy v naší moderní historii docházelo k dějinným zvratům. Zdá se, že k nějaké změně musí dojít znovu. A záleží na nás všech, jaká bude. Naším největším problémem je, že dnes nevěříme státu – a tím vlastně ani sobě, protože stát jsme my všichni. Na počátku devadesátých let jsme byli plní nadějí, věřili jsme v lepší budoucnost, v návrat do Evropy, ve svobodu, prosperitu – a ano, i ve své demokratické představitele. Kde to všechno je?“ ptá se.

Nejzajímavějším je asi zmíněné srovnání císaře Karla IV. a exprezidenta Václava Havla. „Mezi dobou Otce vlasti a vůdce sametové revoluce uběhlo šest staletí. Nicméně způsob, jímž zasáhli do vývoje naší země, se v řadě věcí podobá. Nemáme přesně zaznamenáno, co prohlásil budoucí král a císař Karel IV. po návratu do vlasti. Je však docela pravděpodobné, že něco na způsob Havlova prvního prezidentského projevu - naše země nevzkvétá,“ stojí v této kapitole.

Exprezident se prý stejně jako císař zasloužil o lepší časy

Vzdělaný panovník prý dobře věděl, že tato země se slavnou tradicí a schopným a pilným obyvatelstvem na to má. „Brzy dokázal, že tomu tak skutečně je. Ani Havel neměl velkou formální moc. Stát byl v rukách politiků, kteří jej v řadě případů nespravovali s péčí řádného hospodáře. Nový prezident však z časů disentu dobře věděl, co znamená „moc bezmocných“. Zkušený dramatik sázel ve svých vizích dalšího vývoje na občanskou společnost, na svobodné lidi, kteří se svým vlastním přičiněním zaslouží o „lepší časy“. A brzy dokázal svou zemi k těmto lepším časům nasměrovat,“ míní prezidentský kandidát v nové, přesto neznámé, knize.

Mezi historické dvojice, které se ve Fischerově podání dočkaly srovnání, patří třeba Jan Amos Komenský a Tomáš Baťa, Ema Destinová a Milada Horáková či svatý Vojtěch a Karel Čapek.

• SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta

Kniha ale v prodeji vůbec nebude. Její představení prý mělo proběhnout na autogramiádě 2. ledna nového roku, kdy Jan Fischer oslaví dvaašedesáté narozeniny.

Kniha už vyšla, nikdo o ní neví a oficiálně představena nebude…

Vedoucí Fischerovy kanceláře Sabina Tančevová avšak ParlamentnímListům.cz řekla, že kniha již sice vyšla, ale potvrdila, že v prodeji skutečně nebude. Podle ní se ale nechystá ani žádná autogramiáda, ani veřejné představení. „Kniha je k dispozici v naší kanceláři a v případě zájmu můžeme zajistit i věnování. Je možné si ji i stáhnout ve formátu pdf na internetových stránkách pribehyinspirace.cz,“ uvedla Tančevová.

Proč se však o knize nemluví přímo na Fischerově webu, musela ověřit. Nakonec pouze zopakovala, že se volný prodej díla nechystá. Kdo chce, může si pro ni podle jejích slov zajít do kanceláře.

Návrat do politiky Fischer naznačil už v první knize

Inspirace, jak se kniha jmenuje, není prvním autorským počinem Jana Fischera. Ten totiž krátce poté, co jako úřednický premiér opustil Strakovu akademii, vydal paměti pod názvem Ano, pane ministře aneb Rozhašená země.

Již v těchto pamětech nepřímo naznačil, že by o prezidentské křeslo mohl usilovat. „Podobné chvíle jsou krásné. Věřím, že si to myslíte i vy. Jsme tudíž na stejné vlně. Takže si občas vzpomeňte na Honzu Fischera. Možná se do české politiky ještě někdy vrátí,“ stojí v samém závěru Fischerových politických pamětí.

„Pěkné“ počtení v nich připravil pro expremiéry Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka, kteří ho tehdy do křesla úřednického premiéra vyhoupli. Topolánkovi se věnoval především, neboť mu ještě ležel v žaludku uniklý obsah neoficiální části jeho rozhovoru pro homosexuální časopis LUI, v němž Topolánek o Fischerovi řekl, že už ze své povahy vždycky couvne, protože je Žid.