„Když se před padesáti tisíci lety naši předci z tropického pásma Afriky vydali na svůj pochod na sever, netušili, že si budou muset zvyknout na zcela jiné střídání dne a noci než to, které znali doposud,“ píše Bašta ve svém komentáři. „Na severu se v tomto ohledu setkali s takovou nerovnováhou, že se s tím naše organismy ani po desítkách tisíc let pobytu v novém prostředí nedokázaly úplně vyrovnat.“

„Na dlouhý den plný světla se lidé adaptovali rychle, ale prodlužování noci jim dodnes činí psychické potíže. Strach z toho, že tma se už nerozptýlí a zůstane navždy vládnout, vedl ke vzniku mnoha rituálů spojených se zimním slunovratem. Jejich společnými jmenovateli jsou snaha odhalit budoucnost a přinést naději,“ píše Bašta.

„Právě letošní adventní čas je těchto chmurných náhledů do budoucnosti plný. Mimo jiné to zavinila pandemie podivné nemoci, která na evropském kontinentě změnila náš způsob života a zatím jen do našeho podvědomí vrátila myšlenky na pomíjivost naší existence. Ty umocňuje strach záměrně šířený televizí, novinami a rozhlasem. Veřejný prostor ovládla iracionalita velmi podobná té, kterou popsaly středověké kroniky vyprávějící o chování lidí v dobách morových epidemií,“ domnívá se politik.