Zahraniční výbor podle svého usnesení doporučil horní komoře, aby vyzvala vládu k přípravě kroků, které jsou „nezbytné pro vystoupení ČR z MIB“. Kabinet by měl podle usnesení současně dokončit kroky k vystoupení z obdobné Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci, která byla založena v roce 1963 socialistickými státy v rámci někdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a původně se měla s MIB, založenou o sedm let později, sloučit.

„Mezinárodní investiční banka je pozůstatek z dob socialismu a RVHP, který dnes slouží především Ruské federaci. Nevidím důvod, proč bychom měli zůstávat členy, není to pro Českou republiku výhodné. MIB je navíc rizikem z hlediska bezpečnosti. Je proto nejvyšší čas připravovat odchod,“ uvedl k usnesení výboru jeho předseda Pavel Fischer.

RVHP byla vytvořena jako protipól Evropskému hospodářskému společenství (nynější EU) a umožňovala centrální ovládání ekonomiky socialistických států.

K ukončení členství ČR v MIB senátory vyzvalo uskupení Evropské hodnoty. „Banka je bezpečnostními institucemi popisována jako možná krycí aktivita pro ruské vlivové a zpravodajské aktivity uvnitř schengenského prostoru, čemuž napovídá i snaha zajistit jí bezprecedentní diplomatickou imunitu v novém sídle v Budapešti,“ uvedlo.

Vláda naopak v návrhu na přesídlení MIB uvedla, že by tento krok byl v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR. Přemístění banky by podle kabinetu znamenalo, že by nebyla vnímána jako ruská, ale jako evropská. „Přesunutí sídla MIB umožní získat ‚evropský status‘. MIB bude nově při spolupráci s partnerskými bankami a institucemi spadat do oblasti střední a východní Evropy, a nikoli do regionu Ruské federace,“ uvedla vláda.

Rusko má podle vládního materiálu hlavní podíl na kapitálu banky (47 procent), ten se ale snižuje. MIB od roku 2012 prošla ozdravěním a nyní působí na trzích všech členských zemí. Cílem úvěrové politiky banky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování.