„Rasismus v Evropě je na vzestupu, řekněme, od roku 2015, kdy jsme zažili migrační krizi a kdy skutečně ta atmosféra ve společnosti se zhoršila. Ale nemáme v Evropě žádný ze států, který by rasismus nějakým způsobem posvětil nebo byl k němu úplně mlčenlivý. Všude máme zákony, které se ale málo vynucují, a zároveň rasismus probíhá ve velice skryté formě diskriminace, kterou nevidíme, nemáme ve statistikách, ale která v té společnosti existuje. Řekla bych diskriminace skrytá, ale velmi palčivě vžitá těmi, kterých se to týká, takže máme v Evropě hodně co dělat,“ zmínila Jourová.

Ještě před nějakými 100 lety byla Evropa dosti ne snad v zajetí rasismu, ale hodně v zajetí rasistických tendencí. Po druhé světové válce naopak nastal, zvláště tedy v té demokratické části Evropy, jasný odklon, přihlášení se k humanismu, ke svobodě, k demokracii. Na druhou stranu teď, jako by se některé věci vracely. Je to tedy v nějakých cyklech? ptal se Jourové moderátor Jakub Železný. „Je vůbec v silách třeba politiků rasismus opravdu vymýtit? Doslova vykořenit tak, jak se předpokládalo, třeba po druhé světové válce,“ dodal.

„Je to pravda, co říkáte, že po druhé světové válce bylo velice tvrdé poučení, lidé si pamatovali transporty lidí se žlutou hvězdou, kteří už nebyli někde vidět, samozřejmě holokaust bylo otřesné, prostě otřesná situace, která i způsobila, nebo druhá světová válka způsobila, že se přijaly zákony a mezinárodní úmluvy, které daly velký důraz na lidskoprávní tematiku a na netoleranci rasismu. A je pravda, že dneska jako by nám otrnulo, že se, dá se říct, čím dál více toleruje i různé, tolerují různé nenávistné projevy, my to dnes i více vidíme, že to probíhá hodně na internetu, sociálních sítích. A proto je potřeba proti tomu opravdu bojovat na všech frontách, protože to poučení z války nezmizelo. My jsme ho nikterak nezlikvidovali,“ uvedla Jourová. Podle ní se můžou v Evropě stát různé věci, a začíná to podle ní vždycky menšinami a potom se to promítne na všechny.