„Jak se technologie vyvíjí, otázkou již nebude, zda vás roboti připraví o práci, ale jestli je máte nechat vám ji vzít,“ uvažuje Pennyová a odvolává se na nedávno vydané knihy dvou podnikatelů ze Sillicon Valley.

Martin Ford ve své knize Vzestup robotů (Rise of the Robots, pozn.red.) tvrdí, že ani vysoké vzdělání vaši práci neuchrání. „Prostě bude mnohem méně prací, jelikož všechno od účetnictví přes žurnalistiku zvládnou stroje rychleji, levněji a mnohem efektivněji,“ tvrdí Pennyová a přikládá k tomu knihu Jerryho Kaplana Lidi nepřijímáme (Humans Need Not Apply, pozn.red.), kde autor tvrdí, že je třeba radikálně přehodnotit, jak zařídit dostatek pro všechny, jinak budou miliardy lidí žít v chudobě.

Podobné situace se v historii objevily již mnohokrát a obzvlášť ve dvacátém století přišlo kvůli automatizaci mnoho lidí o práci, jelikož je nahradily levnější stroje, které si nestěžují na pracovní podmínky a nepotřebují stávkovat. Jenže nyní se tato situace pomalu dotýká například právníků a lékařů, což vyvolává paniku u samotných elit a ukazuje se, „že redistribuce bohatství nemusí být až tak špatný nápad“.

V každém rozumném ekonomickém systému by bylo naprosto v pořádku, kdyby došlo k automatizaci těch nejhorších prací, které nikdo nechce dělat. Lidé by najednou měli ohromné množství času. Jenže problém není podle Pennyové v technologii samotné, ten totiž vidí v naprosté nerovnováze světa. „Jediný důvod, proč není automatizace rutinních, předvídatelných prací považována za jasné sociální dobro, je skutečnost, že většina lidského druhu závisí na těchto rutinních, předvídatelných pracích a mzdách, které jim z nich plynou.“

Celý text zde

A jako každý autor hovořící o robotice zmíní anglické luditské povstání proti strojům. „Bouřící se pracovníci textilní továrny, kteří rozbili v osmnáctém století stavy, tak neučinili proto, že milovali dvanáctihodinové pracovní směny v nebezpečných a nehygienických podmínkách. Udělali to proto, že dostali volbu mezi otrockou prací a vyhladověním,“ vysvětluje Pennyová a připomíná, že ač podle Johna Maynarda Keynese by měla pokročilá automatizace ulehčit světu od práce, skutečnost je taková, že mnozí z nás mají delší směny za menší mzdu než naši dědové a babičky.

„Problém není technologie. Problém je kapitalismus,“ vysvětluje Pennyová, že pokud člověk nikomu nepřináší zisk, je tu jen od toho, aby zlevňoval samotnou cenu práce. „Je jedno, jestli jste rodič samoživitel, nezaměstnaný veterán nebo neplacený stážista – logika současného kapitalismu tvrdí, že nemáte právo žít, pokud někomu nevyděláváte peníze,“ podotýká Pennyová a dodává, že pokud je cena lidského života určena tím, kolik otrocké práce je schopen udělat, za chvíli takto budou roboti považováni za více než lidi.

Nabízí se řešení a je vcelku jednoduché. Základní příjem pro všechny. A v tomto případě se nejedná o socialistickou myšlenku, ale o zdravý rozum. „Logika věci je jasná: Pokud si nikdo nebude moci dovolit kupovat zboží a služby, jež ti roboti vytvářejí, světový trh zkolabuje. Kapitalismus je neudržitelný, jak tvrdí Ford, jen na luxusní spotřebě,“ tvrdí Pennyová a dodává, že bychom potřebovali podstoupit masivní přerozdělení bohatství.

„Automatizace nám dává dvě možnosti. Jen dvě. První, že konečně, společně, zavrhneme naši závislost na katastrofickém kapitalismu a uděláme, co je třeba pro budoucnost, kdy lidé budou moci dosáhnout svého potenciálu. Druhá je, že neuděláme,“ vysvětluje Pennyová, že i když je řešení zřejmé, lidstvo jej nemusí podstoupit a nechá se zlákat „myšlením zastánců trhu“ a penězi a vznikne tak prostředí, kde přežijí jen ti nejbohatší. „Pokud se rozhodneme nechat technologii, aby nás uvrhla do věku ještě větší společenské nerovnosti, tak si možná zasloužíme nechat se nahradit roboty.“