Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nepochybně ovlivní český byznys i politiku. Ačkoli se do médií moc nevyjadřoval, s politiky udržoval kontakty. Platilo to jak u Václava Klause, tak u Miloše Zemana, který s Kellnerem cestoval do Číny. Klaus Kellnera popsal jako muže, který dokázal využít prostor otevřený ekonomickou transformací České republiky v 90. letech minulého století.

„Odešel nejen nejbohatší Čech a tvůrce velkého byznysového impéria, ale i nejvýraznější symbol úspěchu českého kapitalismu po roce 1989. Jeho životní příběh byl příkladem využité šance, kterou schopným mladým lidem nabídla ekonomická transformace a privatizace na počátku 90. let,“ vzkázal exprezident Václav Klaus.

„Tvrdě pracoval. Troufal bych si jeho přínos a – paradoxně leteckou katastrofou i osud – přirovnat k jinému velikánu českého byznysu, k Tomáši Baťovi, s jedním rozdílem. Tomáš Baťa sice také žil v nelehké době, ale byznys jako takový tehdy nebyl tak znevažován, jako je tomu u nás i v celém západním světě dnes. V posledních desetiletích bující nároková společnost bere výkon a produkci čehokoli za nepodstatné, za ocenění si nezasloužící. Nechce tvořit, chce přerozdělovat. Baťovi jeho mimořádný úspěch někteří jeho konkurenti také určitě nepřáli, ale tehdejší míra nepřejícnosti a závisti naštěstí ani zdaleka nedosahovala dnešní úrovně,“ dodal druhý český prezident v textu pro Lidové noviny.

Bývalý zaměstnanec PPF a spoluzakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout v LN prozradil, čeho si na Kellnerovi vážil.

„Vždy měl v hlavě jasnou představu. Ale na druhou stranu akceptoval, když to někdo viděl jinak. Firemní kultura byla taková, že byl povolen jakýkoliv názor. A Kellner se jím zabýval a občas i měnil svůj původní postoj. Nebyl to žádný diktátor, šéf, který dopředu ví, co je dobré, a to si vynucuje. Toho jsem si na něm hodně cenil. Možná proto byl tak dobrý jako podnikatel,“ uvedl Kohout.

Jako šéf prý Kellner na lidi neřval, mluvil klidným hlasem a když někomu něco vytýkal, tak jen tak, že řekl, že se mu to či ono nelíbí. Rozhodně nepoužíval žádná sprostá slova.

„Vedle jeho vysoké inteligence něco, pro co obtížně hledám vhodné vyjádření. Asi bych řekl, že ho bavilo, co dělá. Ani ne kvůli penězům, ale pro radost ze hry. A pak to, že byl vždy slušný, klidný a organizovaný. Nebyl prototypem zbohatlíka, který řve na lidi, protože má peníze. To v Česku není úplně běžná věc,“ řekl Kohout.

Ekonom přiznal, že neviděl do schůzek Kellnera s politiky, ale jednou od něj prý slyšel, že se musí scházet i s lidmi, které nemá rád.