Důvěra ve standardní média se dnes bude týkat všech témat, v nichž se Petr Žantovský ohlíží za zajímavostmi, které v uplynulém týdnu zachytil ve sdělovacích prostředcích. „Začnu kauzou pana Forejta, na níž není nejdůležitější to, že k ní došlo, možná dokonce ani ne to, kdy k ní došlo, protože je zcela zjevné, že má souvislost s novými volbami a že kolem prezidenta Zemana se dějí různé tance a různé zákulisní rejdy. Ale nejsem konspirační teoretik ani praktik, tak to nebudu hodnotit. Mě na tom všem nejvíc zaráží způsob, jakým to vzniklo. Z těch záběrů, které poskytl Hlídací pes, je zjevné, že kompromitující video vytvořil nepochybně někdo z intimně blízkého okolí pana Forejta. To, že se takové chucpe záběry stanou startovacím výstřelem k rozpoutání takové kauzy, je skutečně velmi odporné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Vůbec přitom nehodnotí dlouholetého ředitele odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky, jeho činnost, vztah k Miloši Zemanovi nebo k jeho předchůdci Václavu Klausovi. „O tom buď nic nevím, nebo mi to je lhostejné. Každý je nahraditelný a pan Forejt je člověk, který zajisté nepadl každému do oka, mohl mnoha lidem šlápnout na kuří oko, mohl leckomu svou arogancí i vadit a být nepříjemný. To se vůbec nedivím, protože jsem z něj někdy měl takové ne úplně příjemné pocity, ale každopádně svoji práci profesionálně zvládal. Teď se bavím čistě o té protokolární pozici na Hradě. Zaráží mě na tom všem nejvíc ta role médií, že nějaký bulvární web – a Hlídací pes je bulvár, tím, co udělal, se jasně dostal do kategorie toho nejubožejšího bulváru, který existuje – koupí od někoho, kdo se zřetelně pohybuje na hranici etiky, možná dokonce i zákona, a zaplatí mu za takové kompromitující videozáběry. To je skutečný hnus a chucpe,“ tvrdí mediální odborník.
Říká se to po Praze – plácání v ČT, za které musíme platit
„Postavit na tom ‚žurnalistiku‘ může asi opravdu jen Hlídací pes a podobné bulvární médium. Moc se těším, až nás bude zase Hlídací pes poučovat o tom, co je a co není seriózní žurnalistika. Tak tohle opravdu seriózní žurnalistika není,“ poznamenává Petr Žantovský a obrací pozornost ke středečním Událostem, komentářům, které se této kauze věnovaly. „Hostem tam byl pan Honzejk z Hospodářských novin. Proč se k této věci vyjadřuje jenom někdo z Hospodářských novin, a ne někdo z Práva, z MF Dnes nebo jiného média? Jsme zase u těch statistik. Před časem jsem jmenoval pana Šídla, který za Hospodářské noviny chodil do České televize nejčastěji. I nadále tam vidím plejádu redaktorů Hospodářských novin, které jsou ve vlastnictví pana Bakaly. Pan Bakala je obchodní partner pana Schwarzenberga, což je donátor strany TOP 09, čili je to jednoznačně politicky exponované médium. A jeho lidé nás mají z obrazovky veřejnoprávní televize poučovat a být etalonem serióznosti a nezávislosti,“ poukazuje mediální analytik na zpochybnění toho, co takoví hosté v ČT říkají.
Udivilo ho, že Petr Honzejk explicitně řekl, když rozebíral údajné pozadí Forejtovy kauzy, že „pan Forejt překážel Mynářovi a Nejedlému“, čímž mínil dva prezidentovy spolupracovníky. „Když se ho moderátor zeptal, čím by to doložil, tak pravil: ‚Ono se to říká po Praze.‘ To je věta vět. Když se něco říká po Praze a pan Honzejk nebo jiný pán z Hospodářských novin to zopakují, tak je to pro Českou televizi automaticky pravda. Pak už to totiž moderátor znovu nezpochybnil, už o tom dál nebyla řeč. Prostě bylo konstatováno, že pan Forejt překážel Mynářovi a Nejedlému. Proč jim překážel, v čem jim překážel, v jakých záměrech, v jakých byznysech, co se vlastně na tom Hradě děje? Ví to pan Honzejk, nebo jen tak plácá? Já mám pocit, že jen tak plácá. Dokud to nedoloží, tak můžu mít pocit, že jen tak plácá. Proč by tedy měl tyhle věci plácat z obrazovky České televize, kterou si platím?“ ptá se Petr Žantovský.
Mainstream šíří drby a polopravdy, publikum utíká k alternativním zdrojům
Proto se mainstreamová média tohoto typu nemohou divit, že se velmi významně snižuje jejich důvěryhodnost. „A že publikum utíká k webovým a jiným alternativním informačním zdrojům, protože mainstream šíří drby, nepravdy, polopravdy. ‚Ono se to říká po Praze.‘ To je informační zdroj? To bych dal jako velice vážné varování v souvislosti s děním kolem pana Forejta, protože je zjevné, že v této zemi lze velice snadno odstřelit kohokoli. Zejména toho, kdo je neopatrný jako pan Forejt a nechá se natočit v takových choulostivých situacích. To je chyba pana Forejta a bylo velmi nerozumné připustit, aby takové video v jeho blízkosti vznikalo. Jedna věc je, jak snadno lze někoho zničit. A druhá, jak málo se mainstreamová média zatěžují tím, aby dokazovala svá tvrzení a své aktivity. Vždyť pan Honzejk de facto tím, že ‚se to říká po Praze‘, jako by ospravedlnil pana Břešťana, který od bůhvíkoho koupil tohle velmi bulvární video. Mně je z toho celého špatně a je mi líto, jak daleko jsme se dostali pětadvacet let po převratu,“ přiznává mediální odborník.
Pro další téma našel inspiraci ve středečním Horizontu ČT24, kde se mluvilo o vraždě studentky, které se měl v polovině října ve Freiburgu dopustit sedmnáctiletý Afghánec, ale německá veřejnoprávní televize ARD o tom neinformovala. „Byla kolem toho debata, které jsem upřímně řečeno moc nerozuměl. Hostem byl brněnský sociolog médií Jaromír Volek a byl dotazován, jestli je správné, že se ukazuje v médiích, že migrant v Německu zavraždil nějakou ženu. To je tedy otázka za všechny drobné. Pan Volek kolem toho kroužil, protože to je otázka, na kterou se nedá odpovědět, je naprosto absurdně položena. ARD se bránila kritice tím, že přece je vražda jako vražda a že neinformují o každé. No to je pravda, ale zapomněla na jednu docela důležitou věc, a tou je jakási vyšší citlivost publika vůči tématu ilegální migrace,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Migranti porušují zákony, ale kancléřka je dopředu omilostnila
Podtrhává slovo ilegální, a to prý šestkrát a tučně, protože, a to je velmi zásadní, v Německu drtivý problém není v tom, že tam přicházejí nějací lidé ze třetího světa. „Ti tam přicházeli už dávno, v sedmdesátých letech to sice nebylo ze třetího světa, ale byli to Chorvati, kteří přicházeli za prací, protože byli levnější pracovní silou než Němci a pro obě strany to bylo výhodné. Od půlky šedesátých let na základě mezistátní dohody mezi Německem a Tureckem přicházeli do Německa za prací Turci. Mnozí z nich tam zůstali, mnozí z nich tam vytvořili velice silnou tureckou menšinu. Nikomu to nepřišlo divné, nikdo neprotestoval, nikdo nekřičel, jak je to možné, že zde máme Turky. Nikdo neříkal, že se tu Turci dopouštějí nějakých zločinů. Také se jistě dopouštěli, každá entita, každá skupina lidí se dopouští nějakých zločinů, Češi také, Němci také,“ upozorňuje mediální analytik.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník