Opoziční Úsvit sepsal návrh ústavního zákona, podle kterého by parlament nesměl omezit svobodu slova či tisku. Vláda však tento návrh odmítla, a to i s přihlédnutím k historii Evropy. Adolf Hitler si tak dlouho hlásal, co mu bylo libo, až svými propagandistickými projevy získal v Německu absolutní moc. Díky ní naopak uvrhl svět do druhé světové války.

Černoch na návrhu Úsvitu přesto trvá a vysvětluje proč. „My jsme byli motivováni nápadem pana (Jiřího) Dienstbiera (ČSSD), jenž chtěl vybrat člověka, který bude cenzurovat projevy,“ prozradil Černoch, odkud se vzal návrh Úsvitu. To podle hosta nemění nic na tom, že máme zákony, které člověku dávají jisté limity, v nichž se musí každý občan pohybovat. Kupříkladu popírání holocaustu je v rozporu s českým právním řádem. „Vy sám jste byl svědkem toho, kdy pan Dienstbier říkal, že se bude kontrolovat, co se dává na facebooky a co se nedává na facebooky,“ obrátil se Černoch na kolegu.

Gabal oponoval, že patří ke generaci, která byla komunistickým režimem považována za extremistickou, když nosila dlouhé vlasy. Je proto na problematiku svobody slova v demokratické společnosti velmi citlivý. Zdá se mu však, že v Česku je prostor pro svobodu slova dostatečný. Ukazuje to i rozhodnutí soudu ve věci červených trenýrek na Pražském hradě.

Pak je tu ale extrém, který je podle Gabala jasně za hranou. „Pan Konvička rozpoutal zamaskovanou extremistickou akci na Staroměstském náměstí a vidíme, co to vyvolalo,“ připomněl Gabal. Černochovi navíc vytkl, že Úsvit postupuje absolutně nesmyslně, jestliže chce absolutní svobodu slova zakotvit v ústavě a na straně druhé ti samí politici chtějí, aby o překročení hranice svobody slova rozhodovaly normální soudy. Takže v tom by normální soudy byly nadřazeny soudu ústavnímu, což je logický nesmysl.