Jeden ze čtenářů se pozastavil nad Hermanovým označením odsunu Němců po roce 1945 za „etnickou čistku“. Upozornil, že ještě v roce 1950 bylo v Československu evidováno 159 368 obyvatel německé národnosti.

Herman čtenáři poděkoval za seriózní argumenty a připustil, že vysídlení Němců bylo důsledkem těžkých zločinů národního socialismu. Rovněž připustil, že někteří mohli zůstat, byť upozornil, že kritériem pro československé úřady nebyl postoj k fašismu, ale potřeba expertů nepostradatelných pro hospodářství.

„Nicméně drtivá většina českých a moravských Němců byla násilně ‚odejita‘ ze svých domovů, včetně aktivních antifašistů. Nakonec právě za to se před několika lety omluvil a vyjádřil své politování tehdejší premiér Jiří Paroubek,“ trval na svém. Neměli bychom prý dávat rovnítko mezi národnostní a politickou příslušnost, což je to, co svou tezí o národnostní čistce chtěl ministr říci.

Z jiného soudku byl další dotaz, kterým se čtenář jal zpochybňovat křesťanské náboženství: „Proč pámbíček opoměl v tzv. bibli, další pohadkové bytosti: vodníka Rákosníčka, vílu Amálku a další, když se tolik věnoval panence Máničce a mystickému Jéžíškovi, které si mafiánská církve ‚svatá‘ vytvořila, aby měla čím ovládat stádo ‚ovcí‘?“ zajímalo jej, společně s dotazem, zda někteří pomatenci těmto nesmyslům dodnes věří. „Na nesmysly neodpovídám,“ opáčil ministr kultury.

Další čtenářka ministra kultury informovala o téměř sedmi stech milionů mrtvých, které má na kontě islámské náboženství. Daniel Herman jí poděkoval za zaslaný odkaz.

Poté se mu ještě jednou ozval autor dotazu na odsun Němců. Připomněl, že množství německých antifašistů odešlo z Čech v padesátých nebo dokonce až v šedesátých letech zcela dobrovolně a s většinou majetku. Rovněž připomněl, že drtivá většina obyvatel Sudet, až 90 procent, se aktivně hlásila k nacismu a podporovala jej. „V podstatě s Vámi souhlasím,“ odepsal ministr Herman.

V následně reakci čtenář protestoval, že podle něj ministr Herman, ačkoliv jeho argumentům přikyvuje, ve svých vyjádřeních opakuje argumenty sudetoněmeckých vysídlenců. „Nikdy nepřijmu Vaši tezi o vině Čechů na tzv. sudetských Němcích. Smrdí mi to kolektivní vinou,“ protestuje. Pochopil by prý podobné argumenty u sudetoněmeckých krajanských sdružení, ale ne u ministra české vlády.

„I přes veškeré pochopení souvislostí je však princip kolektivní viny, notabene na základě etnického původu, nepřijatelný. A ten po válce uplatňován byl,“ trval na svém ministr Herman.

Tento čtenář pak ještě namítl, že Češi dnes nevnímají Němce jako nepřátele nebo jako nacisty. „Reliktní spolky nacistických vysídlenců však často ano,“ píše. Vyjádřil pak názor, že slušní Němci ze Sudet se po odsunu nezapojovali do aktivit krajanského sdružení, nemluvě o předkládání majetkových požadavků. Proto vyjádřil názor, že odpor sudetoněmeckých organizací k Čechům vychází z nacistické minulosti a výchovy jejich vlivných členů.

Ministr Herman jej ujistil, že Německo dobře zná, neboť tam na univerzitě v Eichstättu studoval. „Zcela zodpovědně mohu říci, že bývalé Západní Německo se se svou minulostí dokázalo vyrovnat velmi poctivě, i když to také trvalo řadu desetiletí,“ uvedl s tím, že k podobnému vyrovnání s minulostí chce dovést i českou společnost.