Evropa se v poslední době dostala pod palbu kritiky ze strany USA. Nedaří se jí totiž plnit svoje závazky plynoucí z členství v NATO. Evropské země nedávají slíbená 2 % HDP na svou obranu, což z nich v očích prezidentského kandidáta Donalda Trumpa dělá jen černé pasažéry, kteří doufají, že postačí peníze amerických daňových poplatníků.

„Jedna oblast, kde Evropa může Spojeným státům demonstrovat svůj strategický význam, je Rusko Vladimira Putina,“ míní Verhofstadt, podle kterého je nutné prodloužit a ještě přitvrdit ekonomické sankce, které na Rusko EU uvalila po anexi Krymu a agresi na Ukrajině.

Přesvědčení jednotlivých členských zemí o nutnosti tvrdého postupu vůči Rusku je však stále vrtkavější. Některé země se ozývají, že je na čase zvolnit, což je podle Verhofstadta výsledkem „kremelských lobbistických snah“. Například německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier je toho názoru, že je třeba sankce odlehčit. Italský premiér Matteo Renzi je k nim také skeptický a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se rovnou vydává na Mezinárodní ekonomické fórum v Petrohradu.

„Teď není čas na to, aby Evropa byla ‚měkká‘ vůči Rusku. Místo toho, aby se účastnil Putinovy konference a poskytl tak Kremlu možnost propagandistického převratu ještě před parlamentními volbami, měl Juncker dát priority EU na první místo,“ tvrdí Verhofstadt, podle kterého by uvolnění přístupu k Rusku mělo dalekosáhlé následky pro celou Evropu a znamenalo by „významné ztráty pro Ukrajinu“. Může k tomu dojít pouze tehdy, kdy Rusko dodrží minské dohody v celém jejich rozsahu.

Naopak by měla EU ještě výrazně přitvrdit v boji proti porušování lidských práv a šíření „masivní dezinformační kampaně, která se stala mocnou zbraní v kremelské ‚hybridní válce‘ proti ruským sousedům a Západu“. Měla by však zároveň podporovat v Rusku občanskou společnost a omezit Putinův přístup k penězům. „Ti, co volají po volnějším přístupu k Rusku, potřebují sundat klapky na očích a uvědomit si míru kremelských snah dezintegrovat Evropskou unii,“ tvrdí Verhofstadt s tím, že jedině tvrdý postup proti Rusku udrží Evropu pohromadě.

„Německá kancléřka Angela Merkelová má absolutní pravdu, když tvrdí, že není žádný důvod stáhnout sankce vůči Rusku. Kreml neudělal nic, čím by si takovou odměnu zasloužil. Naopak, zasluhuje ještě tvrdší postihy.“

Jenže Rusko je země stará a velmi přizpůsobivá, a tak energetické sankce kontrovalo sankcemi na dovoz jídla, které postihly část Evropy i Turecko. Původně bylo 40 % všech jejich potravin z dovozu, což se následně dramaticky změnilo, a to jen za pouhé dva roky od zavedení sankcí. „Dnes ruské zemědělství prochází tichou a dramatickou renesancí, až znovuzrozením.“

Byl prosinec 2015, kdy Vladimir Putin oznámil, že má v plánu udělat z Ruska do roku 2020 potravinově soběstačnou zemi. A zatím se mu to daří. Drastickým způsobem snížil dovoz potravin a za poslední rok se z Ruska stal největší vývozce obilovin, v čemž předčilo USA. Nakupují od něj Egypt, Saúdská Arábie, Írán, Jemen, Ázerbajdžán či Jižní Korea.

Z Ruska se tak pomalu stává zemědělská velmoc a uvědomují si to i jeho vlastní oligarchové, kteří namísto skupování evropských fotbalových klubů investují peníze do orné půdy. Putin chce dokonce v některých případech půdu i rozdávat, aby dal vzniknout dalším zemědělcům a farmářům, jelikož je v Rusku orné půdy o rozloze celého Iráku. „Přechytřelá sankční strategie Západu se mu vrací i s úroky. Rusko se obrací na východ, ne na západ a zemědělství je významnou součástí tohoto obratu.“

Putin by však rád s Evropskou unií navzdory sankcím obnovil vztahy, což je jeden z cílů Mezinárodního ekonomického fóra, kterého se mimo jiné zúčastní i již zmínění Jean-Claude Juncker či Matteo Renzi. A mnohé sektory evropského byznysu s ním sdílí názor, že je třeba odložit spory ohledně Ukrajiny a začít spolupracovat.

Podle agentury Bloomberg je normalizace vztahů s USA a Evropou jedním z jeho hlavních cílů, což potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „To je jeho konstantní linka! Akorát ji většina neslyší,“ řekl mluvčí. Nechce toho však dosáhnout skrze ústupky vůči Ukrajině, ale formou otevření Ruska novým obchodním příležitostem, a tak i ekonomickému růstu.

Zatím se však Putinovi daří snižovat ruskou závislost na vývozu energií a údajně se snaží podpořit menší a střední podniky. Podle posledních zpráv ruské centrální banky tak má dojít k oživení ekonomického růstu a zastavení dlouhotrvající recese.

Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera by tak mohlo, v případě že situace na Ukrajině nebude eskalovat, dojít k postupnému odlehčování sankcí. Ty však ani podle Putinova zahraničněpolitického poradce Juriho Ušakova zemi tolik netrápí. Pokud však dojde k jejich zrušení, zruší Rusko i svá opatření, která v reakci přijalo.