Podle listu má komise v plánu ukončit dosavadní rozdělování peněz z kohezních fondů téměř výlučně na základě výše hrubého domácího produktu na obyvatele. Naopak toto kritérium chce nahradit mnohem širšími kritérii pokrývajícími řadu faktorů, a to od nezaměstnanosti mládeže, vzdělávání a životního prostředí až po inovace a přístup zemí k migraci.

„ČR obecně zavádění nových indikátorů nepodporuje. A tuto pozici bude ČR prosazovat i nadále při vyjednávání budoucího víceletého finančního rámce 2021 až 2027, které bude zahájeno na začátku května,“ uvedl dnes úřad.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nesmí být z ekonomického pohledu pro ČR způsob rozdělení prostředků EU na příští rozpočtové období zásadní otázkou. „Předně, z hlediska HDP na hlavu jsme se posunuli blíž průměru EU, takže by nám náleželo méně prostředků i při předchozím způsobu rozdělování,“ uvedl.

Dále Sobíšek upozornil, že již dříve se připravovaly v čerpání peněz EU změny, které budou znamenat menší díl ve formě dotací a větší díl ve formě finančních nástrojů, což podle něj může citelně změnit podmínky ve prospěch připravenějších zemí a dlouhodobějších projektů. Méně peněz ve fondech EU bude podle něj i kvůli Brexitu. „Pro Česko je důležité se na novou situaci včas připravit, shromažďovat prostředky ke dlouhodobým investicím z vlastních zdrojů a neprojídat budoucnost,“ dodal.

Česko se bude podle MF snažit prosadit, aby případné snižování prostředků pro úspěšné členské státy, jako je právě ČR, bylo postupné a podmínky budoucího víceletého finančního rámce úspěšné státy netrestaly.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka by nové úvahy spíše odpovídaly nějakému měnovému fondu, který by ovšem v evropském měřítku byl spíše politickým než ekonomickým nástrojem. „Ostatně úvaha o hodnocení vstřícnosti k migraci by tomu odpovídaly. Vůbec si nedokážu představit, jak bude EU financovat země, které samy se svojí ekonomickou situací nic nebo příliš nic moc nedělají a prochází jim to,“ uvedl. List Financial Times totiž dnes také upozornil, že německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron podporují myšlenku využít rozpočet EU k finanční podpoře regionů s velkým počtem žadatelů o azyl, jako jsou Německo či Švédsko.

K samotné informaci listu Financial Times MF uvedlo, že zatím neobdrželo oficiální návrh Evropské komise. „Platí, že jednání o alokaci pro Českou republiku v budoucím programovém období 2021 až 2027 budou předmětem intenzivních jednání a jejich výsledek nelze předjímat,“ uvedl úřad.