Krejčí se následně vyjádřil k návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v USA, která se má uskutečnit příští týden. Zmínil v této souvislosti i Thukydidovu past. "Thukydides pět století před naším letopočtem v pozoruhodné knize 'Dějiny peloponéské války' psal, že ke zmíněné válce došlo proto, že Sparta ztrácela na Peloponéském poloostrově nadřazené postavení, neboť moc Athén rostla rychleji než spartánská. Proto Sparta zaútočila na Athény – vůbec nezáleželo na tom, jaký je domácí politický režim těchto městských států. Pastí by mohlo být, kdyby takovéto chování bylo zákonité. Kdyby vždy, když hegemon svá privilegia ztrácí, řešil situaci preventivně – válkou," podotkl s tím, že 21. století se mění na čínské a tento fakt se asi jinak než velkou válkou změnit nedá. 

Dodal také, že akty spojené s Thukydidovou pastí mají tendenci se nabalovat a podřizovat dílčí politická rozhodnutí. "Na americko-čínském summitu budou pravděpodobně otevřena závažná témata, která zazněla v amerických prezidentských volbách – o údajném umělém podhodnocení čínské měny, které znevýhodňuje americký zahraniční obchod, o 'ekonomice založené na pirátství', o takzvané agresivitě Pekingu v Jihočínském moři," zmínil.

Původní text ZDE.

Krejčí řekl své také k připravovanému summitu NATO, který podle jeho názoru zvýší tlak na vojenské výdaje ve výši dvě procenta hrubého domácího produktu ročně. "Spojené státy dávají na vojenství zbytečně moc. Přizpůsobovat se tomu, kdo plýtvá, jen proto, že je to nejsilnější spojenec – to je zjevný nesmysl," sdělil kriticky. 

"Jsme vězni politiků a propagandistů z mainstreamových médií, kteří na nás s nadšením valí absurdní apokalyptické zvěsti o tom, jak se Rusko chystá zaútočit na Pobaltí a Polsko a že Čína připravuje válku v Jihočínském moři. Přetavit tyto pseudoinformace na emoce není příliš obtížné. A vystrašený člověk pak schválí na obranu cokoliv," dodal také. 

Závěrem se vyjádřil k tomu, co nás čeká po porážce takzvaného Islámského státu. "Už teď se mluví o referendu v iráckém Kurdistánu, o přechodu od autonomie k vlastnímu kurdskému státu. Protože iniciativu v této otázce převzal Washington, lze očekávat snahu silou změnit hranice Iráku a Sýrie. Plus zesílit tlak na Turecko a Írán. Žádný klid na Blízkém východě nebude," uzavřel.