Mladý prezident? Proč ne! S tímto heslem se pustil do boje o prezidentský post lékař a učitel působící na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, občanský kandidát Marek Hilšer. Ve středu 19. dubna se představil v Liberci ve Fryčově knihkupectví. Poprvé se výrazněji angažoval v roce 2008 při protestech proti privatizaci fakultních nemocnic, kterou navrhovala vláda Mirka Topolánka. „Měli jsme strach o ty nemocnice, a tak jsme vyšli do ulic. Podařilo se nám tohle rozhodnutí zvrátit,“ vysvětlil. Dalších protestů se zúčastnil v roce 2011. „Do ulic tehdy vešlo snad deset tisíc studentů. Tehdejší politická garnitura se snažila okleštit autonomii vysokých škol. A taky se to vládě nepodařilo,“ konstatoval. Zásadní pro něj však byla další událost.

„Vzpomenete si jistě na události na Majdanu. Pak přišla taková skrytá okupace východní Ukrajiny. Mně to připomínalo rok 1968. Přišlo mi, že vláda se k tomu staví liknavě a že národ, který zažil co zažil, by měl pomoci těm lidem, kteří trpí něčím podobným, čím jsme trpěli my,“ sdělil Marek Hilšer.

„Byl to moment, kdy jsem si říkal, že se v naší zemi začíná dít něco divného. Začínají se v televizi objevovat lidé, kteří tam předtím nebyli a začínají říkat věci, které nejsou úplně fér,“ řekl s tím, že tehdy se rozhodl do politiky nějakým způsobem aktivně zapojit. „Dostal jsem obavu, že v naší zemi se stalo módou privatizovat si politickou moc. Ne, že by to předtím nebylo. Kmotři stáli v pozadí a politiku ovlivňovali. Ale teď najednou sami začali zakládat politické strany. Získal jsem pocit, že najednou se dostává do pozadí občanský princip a moc se dostává do rukou úzké skupiny lidí,“ upozornil.

Na Úřadu vlády Hilšer už byl, teď by rád na Hrad

Tento fakt Hilšera vylekal a s přáteli se rozhodli proti tomu něco dělat. Nakonec to vyústilo až v jeho prezidentskou kandidaturu. „Byl bych rád, kdyby se mi tím podařilo aspoň trochu prezentovat ten občanský princip. Svojí kandidaturou chci ukázat, že i z občanské společnosti může někdo nastoupit a snažit se něco dělat. Což může dodat energii i dalším lidem,“ vysvětlil. Jeho samotného inspirovali mladí politici na Praze 7. „Tam byl jeden středoškolský učitel, Jan Čižinský. Vláda místní pražské koalice ODS a ČSSD chtěla postavit předraženou radnici. Tenhle učitel objel celou Prahu 7, podařilo se mu prosadit referendum. V něm lidé rozhodli, že předraženou radnici nechtějí. Nakonec z toho vzešla skupina, která vyhrála ve volbách. Dnes jsou na radnici, mají ji otevřenu, všechny záležitosti se snímají a natáčejí a lidé mají kontrolu a přehled,“ uvedl.

Prezident má silné slovo, může otevírat témata

Hilšer prý často musí odpovídat na otázku, proč chce kandidovat na prezidenta, když ten nemá příliš velké pravomoci. „Prezident má u nás velké slovo, silnou symboliku. Podle mě může otevírat důležitá společenská témata. I současný prezident to ostatně dělá. A témata, která on otvírá, jsou často probírána v médiích. Prezident má silné slovo. Může v lidech vzbudit negativní emoce, ale i ty pozitivní. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo zvolit někoho, kdo bude v národu vzbuzovat emoce pozitivní a motivovat, aby se lidé spíše stmelovali, a ne rozdělovali. Podle mě k tomu stačí neurážet a projevovat lidem úctu,“ domníval se.

Co se týče zahraniční politiky je pro Hilšera důležité, aby byla Česká republika pevně zakotvená v západní Evropě. „Naše zkušenost s východní politickou kulturou, kterou jsme zažili po druhé světové válce, byla docela krutá. Byl bych nerad, kdybychom se z té západní Evropy – do které jsme se jakž takž vrátili po roce 1989 – zase vzdalovali. Vidíme dnes celou řadu problémů, kterými prochází Evropská unie. Je však dle mého potřeba, aby Evropská unie pokračovala,“ uvedl. Z globálního hlediska je podle něj velice důležitá. „Abychom evropský způsob života udrželi, tak rozhodně ho nemůžeme podle mého názoru ochránit v jednotlivých národních státech. Když se podíváme na Rusko, nástup Číny, Indie, tápající Ameriku – těmto výzvám můžeme odolat jenom jako jednotná Evropa, která sdílí podobné hodnoty,“ konstatoval.

Lidé jsou v menších nemocnicích zanedbáváni

Základem Hilšerova programu je ovšem zdravotnictví. „Mám obavy, kam se odvíjí. Je v něm velká personální krize. Nedostatek zdravotních sester, lékaři stárnou. Setkávám se s tím, že lidé jsou často hlavně mimo Prahu, v menších nemocnicích zanedbáváni. Znám nemocnice, kde během noční služby jsou dva lékaři a jedna sestra na sto pacientů. Nebo dlouho ležící pacienti se mají polohovat šestkrát denně, aby neměli proleženiny. Děje se to třeba jen dvakrát, protože tam není zdravotnický personál,“ upozornil. Podle něj je to proto, že se téma zdravotnictví dlouhou dobu zanedbávalo. „Investovalo se do různých strojů, protože na tom se dají získat peníze, dá se to různě předražit. Investice do lidí není tak rychle vidět a není to taková dojná kráva. Byly v Praze nemocnice napojené na politické strany a tam se posílaly peníze skrze tyto zakázky,“ objasnil.

Druhým jeho základním tématem je školství. „Je důležité, abychom se staly chytrou a inovativní zemí. Kde se věci vymýšlejí a mohou se prodat s přidanou hodnotou. To pak může zajistit vyšší platy. K tomu se můžeme dostat tím, že budeme mít chytré a vzdělané lidi, dobrou vědu a že sem nějaké mozky natáhneme,“ domníval se. „Začít se ale musí už i na základním školství. V tom mě trápí, že je tam málo mužů. Děcka potřebují oba dva vzory. Ale to je možná takový sen. Cesta k tomu je i dodat kantorskému povolání větší vážnost ve společnosti,“ konstatoval.

Klaus a Zeman jsou z jedné líhně. I kvůli nim je u nás negativní vztah k západní Evropě

Hned v prvním dotazu dostal Hilšer za úkol ohodnotit tři poslední české prezidenty. „Václav Havel dokázal dát této zemi velké jméno. Reprezentoval ji tak, že jsme byli pro mnohé v zahraničí zajímaví. Hodnotím ho pozitivně pro občanskost, cit pro svobodu, spravedlnost,“ řekl. Další prezidenti se mu už jeví hůře. „Původně jsme byli z Václava Klause nadšení. Pamatuji, jak jsme ho vítali v Chomutově, odkud pocházím, někdy v roce 1994. Co se dělo potom, asi nemá smysl, abychom o tom hovořili. Mě na něm mrzel jeho vztah k Evropě. Jednou z příčin, proč se k západní Evropě stavíme od určité doby poměrně negativně, může být svým postojem on. A na něčem podobném dnes pracuje Miloš Zeman. Oni jsou vlastně z jedné líhně,“ upozornil.

U Václava Klause ho zklamala jeho amnestie. „Podkopal v této zemi víru v nějakou spravedlnost. To je šílená věc. Obecně máme politické reprezentanty, kteří v nás podkopávají důvěru v to, že tu může být nějaká spravedlnost. To je největší politický hřích. Lidé pak nevěří ničemu,“ konstatoval Marek Hilšer. „Co se týče Miloše Zemana: vyvolávání zlých duchů, šíření negativních emocí a zloby. Ta hulvátskost, to je něco, co mě nadzvedlo a přispělo k tomu, že jsem tady,“ sdělil.

Hodnocení posledního čtvrtstoletí? „Nehodnotím toto období nějak negativně. Někam jsme se posunuli. Mnoho věcí se v této zemi podařilo. Máme tu ještě relativně svobodu ve srovnání s Polskem nebo Maďarskem. Nastoupili jsme o něco lepší cestu, i když teď stojíme na křižovatce. V brzké době se ukáže, kam budeme směřovat. I když doufám, že to nebude až tak jako v Maďarsku a Polsku. Myslím, že i životní úroveň se zlepšila, i když jsou i lidé, kteří pracují za deset dvanáct tisíc. Nebo tu máme příklady privatizací bytů v Ostravě, o kterých Zeman mluví na Moravě. To jsou ale věci, které mě taky štvou,“ upozornil.

Prezident kritizuje jednoho miliardáře a druhého podporuje

V další debatě vysvětlil, jak se ke kandidatuře dostal. „V naší zemi je spousta moudrých a vzdělaných lidí, kteří by měli prezidenta dělat. Ale nikomu se do toho nechce. Pak to zbývá na těch bláznech... Je to tak. Na začátku jsme oslovili člověka, kterého bychom chtěli volit. Ale ten řekl, že do toho z různých důvodů nepůjde. Takových lidí je tu dost, ale nechtějí rukavici zvednout. Ani se jim příliš nedivím. Proč si znepříjemňovat roky života, když mohou žít docela spokojeně?“ vysvětlil.

Marek Hilšer chce být občanský a také nezávislý kandidát. To znamená, aby nebyl závislý na nějakých finančních skupinách, které by platily jeho kampaň. Zabránit tomu chce vlastním etickým kodexem, který hlásá, že může přijmout dar jen do výše sto tisíc korun od jednoho člověka. „Když vám dá někdo miliony, tak za to může něco chtít,“ uvedl k tomu. „Když se dnes podíváme, co se děje na Hradě, tak je to agentura pro určitou skupinu podnikatelů, která prosazuje své zájmy v Číně, aby se tam uchytili, třeba Kellner. Proto prezident letěl v jeho letadle. Tady vidíte ten rozpor, kdy prezident kritizuje jednoho miliardáře, Bakalu, a na druhé straně podporuje jiného,“ povšiml si.

Máme lidi, kteří pracují a žijí ze dne na den. Proč to je?

Nechyběla ani tradiční otázka k migraci. „Není možné, aby se opakoval velký exodus jako v létě 2015. Nemyslím si, že by s těmi lidmi úplně chodili teroristi, ale určité nebezpečí tu je. Hlavně v radikalizaci Evropy. Tomuto musí Evropa zabránit,“ domníval se. Sám se byl na unijní hranici v tu dobu podívat. „Taky jsem měl z toho obavy, když jsem viděl, jak se valí masa lidí. Za pět hodin tam přišly dva tisíce lidí. Říkal jsem si, jak to budeme schopni zvládnout, když sem přijde milion lidí? Kdo jim dá práci, jak se naučí jazyk, jak se budou integrovat? To není jednoduché, rozhodně bych to nezlehčoval,“ řekl.

Na druhou stranu, když někomu padají bomby na hlavu, neměli bychom být sobci a těm lidem bychom měli nějakým způsobem pomoci. „Jako Evropa bychom měli pomáhat v těch bezpečných zemích zlepšovat podmínky a snižovat jejich utrpení, aby neměli důvod odcházet v masových vlnách. Uvidíme, co udělá Turecko; na něm to hodně stojí,“ upozornil. Důležité podle něj je i důrazně bojovat proti převaděčským gangům. „Je to běh na delší trať. I proto by i Evropa měla držet pohromadě a mít zahraniční politiku, která bude mluvit na tom Blízkém východě. Je to v našem zájmu. Vždyť my s nimi hraničíme,“ zdůraznil.

V závěru Marek Hilšer prozradil, že se cítí jako sociálně smýšlející člověk. „Sociální smír a soudržnost je třeba udržovat. Jsou ukazatele, že ve vysokopříjmové skupině platy rostou rychleji než nízkopříjmové. A to je také téma pro prezidenta. Rád bych pořádal na Hradě konference na tato témata. Myslím, že to může něco přinést. Dneska máme lidi, kteří pracují, a žijí ze dne na den. Proč to je?“