„Mezi vládnoucími zájmy v USA je jeden ještě mocnější než je izraelská lobby. Je to tzv. hluboký stát vojensko-bezpečnostního komplexu, který se v těchto dnech třese strachem z toho, aby nadcházející summit Putin–Trump nepřivedl na svět dohodu obou velmocí. A to dohodu takovou, která by znamenala konec démonizace Ruska, sloužící až dosud coby argument pro enormní rozpočet a neméně enormní moc amerického vojensko-bezpečnostního komplexu,“ popisuje Roberts. 

• Původní text ZDE.

A poukazuje na úvodníky v denících Washington Post a New York Times, kdy oba vyjadřují naprosto stejná stanoviska. „Oba deníky taktéž svorně odsuzují prezidenta Trumpa za ‚poklonkování‘ Kremlu, i když právě poklonkování je to poslední, čím by se jednání Trumpa s kýmkoliv dalo charakterizovat,“ zmínil Roberts. 

Následně si všímá i toho, jak se například Washington Post věnuje schůzce Putin–Trump. „Trump sdílí názory ruského vůdce, což hrozí nebezpečnými důsledky. Když si národy nerozumí, mohou být summity produktivní. Ale schůzka, jejímž cílem je potěšit Putina, je naivní a nezodpovědná. A má-li jít na úkor tradičních amerických spojenců, je nebezpečná a zničující. Nacházíme se tak na nebezpečné půdě. Buďto prezident ztratil kontakt s určujícími americkými zájmy, nebo se za jeho poklonkováním Putinovi skrývá jiné vysvětlení, které ještě neznáme,“ píše se v deníku. 

New York Times pak poznamenává, že je dobré se s protivníky setkávat. „Jenže když spolu usednou Trump s Putinem, půjde o setkání příbuzných duší. A to je problém. Člověk by měl za to, že setkání Trumpa tváří v tvář s ruským diktátorem by se mělo týkat nějakých velkých zájmů Ameriky a jejích spojenců. Např. ruského zmocnění se Krymu a ruského napadení Ukrajiny. Ale na schůzce zemí G7 Trump řekl, že Krym je ruský, protože každý tam mluví rusky. A samozřejmě, Trumpovi spolupracovníci hovořili s ruskými činiteli o potřebě zrušit protiruské sankce ještě předtím, než se Trump ujal úřadu,“ píše se.