„Já mám výhrady k tomu celému projektu té daně. Mně nevadí to, když se jeden podnik ozve, protože nikdo neplatí rád vysoké daně. Ale struktura té daně se mi nelíbí. Pochopil bych to u těch energetických firem, protože my všichni  platíme ty šílené ceny za energie. Ale u banky je to tak, že ony mají vyšší příjmy, jenže mají také vyšší výdaje, protože mají vyšší úroky na vkladech,“ upozornil k takzvané windfall tax Rusnok s tím, že banky potřebují také nějaké ekonomické rezervy na časy, až se jim bude dařit méně.

Pokud jde o odchod Energetického průmyslového holdingu (EPH) Daniela Křetínského z Česka, podle Rusnoka to bude ojedinělý případ.

Samek nabízel trochu jiný pohled. „Na jedné straně všichni cítíme, že stát potřebuje ozdravit veřejné finance, koneckonců to bylo jedno z předvolebních témat, ale na straně druhé si vláda i nadále vypouští finanční rybníček,“ vymezil se proti kabinetu Petra Fialy (ODS).

Jednu poznámku pronesl i na adresu Daniela Křetínského. „Přece nás v Evropě školí o tom, že existuje něco jako společenská odpovědnost podniků, takže pokud někdo v dané zemi vydělává a působí, tak by tam měl také platit daně.“ Upozornil také, že banky působící v Česku mají řadu let „pěkné zisky“. „A ty zisky jdou do ciziny,“ dal se slyšet Samek.

Havránek mu tady dal za pravdu. A přidal vlastní pohled na windfall tax. „Já se obávám toho, že zisky z té daně budou mnohem menší, než vláda uvažuje. Je totiž otázka, jaké budou mít banky v příštích letech zisky. Kdyby se ta daň týkala i letošního roku, tak by ta situace byla jiná,“ upozornil Havránek. Míní však také, že „o moc líp windfall tax zařídit nešlo“.

Rusnok s tímto názorem nesouhlasil. „Proč nejsou do zdanění zahrnuty i telekomunikační firmy, které vydělaly už v době covidu a víceméně na té vlně jedou dál? Mělo se říct – nedá se nic dělat, doba je zlá, a navyšujeme korporátní daň. Dokonce se měla navýšit i daň i fyzických osob, resp. zavést progrese, aby ti, kteří vydělávají víc, také platili víc,“ poznamenal Rusnok s tím, že jakýkoli selektivní přístup vyvolá diskusi o tom, proč řečenou daň musí platit jeden, ale druhý už ne.

Moravec připomněl, že banky mohou zvednout úroky např. na spořicích účtech, čímž sníží množství peněz, které budou odvádět státu.  

Samek prohlásil, že banky jsou na tom tak dobře, že se jejich vedení nemusí obávat o své „pěkné příjmy“.

Rusnok kontroval, že budoucnost je natolik nejistá, že nelze odhadovat, jaké budou zisky bank. Pokud by byl někde tvrdší, pak by to bylo podle jeho vlastních slov např. u důchodů, aby občany odradil od odchodů do předčasných důchodů.

Samek kontroval, že na růstu inflace jsou nejvíc biti zaměstnanci. „Naši zaměstnanci jsou teď první obětí,“ hlásil odborářský ekonom.

Havránek upozornil, že pro státní rozpočet je dnes největším problémem objem peněz vydávaný na důchody. Důchodový systém se podle něj „musí změnit, protože jinak celý systém jednoho dne narazí do demografické zdi a státní rozpočet se sesype“.

Vládě Petra Fialy podle jeho názoru nezbude nic jiného než zvyšovat daně – a to na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. „To zvýšení daní dává největší smysl a je na tom největší politická shoda, že by se to udělat mělo,“ pravil Havránek. Ale přidal také jedno upozornění. „Ta vláda taky chce vyhrát volby, takže většina z těch návrhů realizována nebude, i když všichni víme, že by to dávalo smysl pro stabilizaci rozpočtu.“

Rusnok členy NERVu pochválil za to, že připravili komplexní návrh, jak veřejné finance stabilizovat – a že vláda, pokud chce být odpovědná, neměla by si z tohoto návrhu vybírat jen třešničky, nýbrž vzít tento plán jako celek. „Podle mě pro lepší politickou průchodnost nezbude, než aspoň trochu zvednout všechny daně,“ podotkl exguvernér ČNB.

Podle Samka je třeba si posvítit na současnou daňovou strukturu a změnit ji podle toho, jak bude třeba. „Ministerstvo financí dobře ví, kolik jednotlivé skupiny daňových poplatníků odvádějí, ale ono to před námi skrývá. Nakonec to zase zaplatí zaměstnanci,“ zlobil se Samek.

Konstatoval též, že kdyby některá z poltických stran vzala návrhy NERVu za své, tak se taková strana ani nedostane do Sněmovny.

Rusnok hodinu debaty uzavřel ostrým prohlášením. „Důchodová reforma není nic jiného, než že na důchod od státu dostanete méně. Jiná cesta není, Jen je třeba vědět to včas a připravit se na to... Buď mít děti, které vám pomohou, nebo mít úspory. ... Ale u nás politici mají horizont uvažování jen jeden rok, protože u nás jsou volby pořád, takže nic z toho se nestane,“ řekl Rusnok.