„Odkaz Václava Havla má právě dnes zvláštní význam,“ píše jeho knihovna. Zajímá to ale dnešní Česko? Podle Žantovského bezpochyby ano. „Jeho odkaz cítím v ulicích každý den, neexistuje jediná otázka veřejného zájmu, jediná veřejná debata, kde by se ať v pozitivním smyslu, nebo někdy i kritickém neobjevilo jméno Václava Havla,“ řekl s tím, že od Chebu po Uherské Hradiště lidé volí podle Havlových myšlenek.

Připouští však, že člověk dnes může nabýt pocitu, že se o Havlovi hovoří spíše špatně, především pak když čte, co lidé píší na sociálních sítích. „Na sociálních sítích jsou často výlevy špíny, kterých se dopouštějí lidé, kteří často ani nemají odvahu zveřejnit svou vlastní totožnost, chtějí vypustit zlobu, mají pocit vlastní nedostatečnosti nebo účelově sledují politickou agendu,“ míní Žantovský, který nepochybuje, že jsou za to někteří z nich placeni.

Kým jsou přesně tito „trollové“ placení, je podle šéfa Knihovny Václava Havla nutné zjistit, což je prý v právním státě už starost orgánů činných v trestním řízení. Sám prý žádné podněty nepodával. „Mám důvod se domnívat, že některé z útoků na Havla jsou motivované podporou z ciziny, žádné podněty jsem ale nepodal, to není má práce,“ sdělil Žantovský. Oproti tomu ve vážných diskusích je jméno Václava Havla známkou a výrazem třiceti let, které jsme urazili v cestě za svobodou a demokracií. „O tohle vše měl Havel nesporně obrovskou zásluhu,“ doplnil.

Havel se celý život snažil se svými protivníky mluvit slušně a zdvořile, což je podle Žantovského něco, co u nás bohužel z politické debaty zcela vymizelo. „Dnes funguje jiný styl argumentace, protože je zde posun demokratické politiky směrem k populistickému koncipu. Mnozí voliči oceňují, když se někdo chová lidově, vulgárně a když dokáže potupit před svými přiznivci někoho jiného,“ uvedl s tím, že to lidé dnes bohužel chápou jako výraz síly. „Pro psychologa je tohle ale jakési znamení nějakého problému, že si člověk nedůvěřuje a nemá o sobě dobré mínění,“ doplnil.

V souvislosti s tím nezapomněl zmínit, že taková slova urážení jsou typická pro současnou hlavu státu. „Prezident Miloš Zeman je typem politika, který vlastně velkou část své kariéry založil na urážení druhých,“ zdůraznil.

Žantovského se prý velmi dotklo, když Zeman neuznal za vhodné veřejně vystoupit s projevem k výročí údálostí 21. srpna 1968. „Prezident je instituce, která má určité povinnosti a mezi ty patří to, čemu se říká zastupování státu a národa navenek a vyjadřovat se k důležitým výročím národa,“ poznamenal s tím, že tuhle povinnost prezident zanedbal a vážně se provinil proti svým ústavním povinnostem. „Je to provinění, které není žalovatelné, je to provinění morální, je to hanebnost,“ dodal znechuceně Žantovský.

Celý rozhovor ZDE.

Zeman nyní nepojede ani na zasedání OSN. To odůvodnil slovy, že tam už také řekl vše podstatné. V minulosti přitom Zeman nevynechal jedinou příležitost, aby mohl vystoupit na zasedání Valného shromáždění OSN a seznámit celý svět se svou genialitou, připomněl Žantovský. Pokud tento rok tak nečiní, tak to prý vbuzuje dojem, že není ve zdravotním či psychickém stavu, aby se na tuto cestu vypravil. „Osobně se domnívám, že v takovém případě má veřejnosti o svém skutečném zdraví říci pravdu,“ uzavřel.