Dopravní odborníci však dopředu varují, že masivní zavádění mýta na silnicích nižších tříd nemusí dávat ekonomický ani regulační smysl. „Již současné zpoplatněné silnice 1. třídy vydělávají vzhledem k nižším sazbám a nižší intenzitě provozu podstatně méně. Ačkoliv tvoří celých 14 procent zpoplatněné silniční sítě, přinášejí do rozpočtu jen čtyři procenta příjmů. Dominantních 96 procent mýta stát vybere na dálnicích,“ řekl dnes na setkání s novináři Ondřej Zaoral z poradenské společnosti Inoxive. Podle něj k regionálnímu mýtnému nepřistoupily prakticky žádné další země v Evropské unii. V posledních letech se význam zpoplatněných „jedniček“ – platí se asi na 200 kilometrech z nich – v mýtném systému stále zmenšuje, protože růst dopravního výkonu se koncentruje na silnice dálničního typu. V roce 2015 vzrostla doprava na dálnicích o 8,6 %, zatímco na silnicích první třídy jen o 1,9 %.

Myšlenka, že by se zpoplatnění menších silnic doplácelo z dálničního mýta, se nelíbí ani dopravcům. „Nám je jedno, jestli nový mýtný systém zajistí firma Kapsch, SkyToll nebo někdo jiný, kdo podá nejlepší nabídku. Je důležité, aby mýtný systém byl levný, efektivní a uživatelsky přívětivý a aby vláda o budoucnosti mýtného systému jednala transparentně a za účasti odborné veřejnosti,“ upozornil nedávno v dopise premiérovi Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení autodopravců Česmad Bohemia. Ekonomové rovněž upozorňují, že nepromyšlené rozšiřování mýta do regionů by mohlo vést k nárůstu cen pro tamní spotřebitele, protože zatímco na dálnici se mýtný poplatek rozpočítá do ceny velkého množství přepravovaného zboží, mezi obcemi jezdí spíše dodávky s potravinami či lokálními výrobky. Právě stanovení budoucího rozsahu zpoplatnění pro připravovaný mýtný tendr má být ukazatelem, které technologii bude „neutrální“ tendr nahrávat. Slovenský SkyToll je považován za zástupce satelitního řešení, jemuž by vyhovoval co největší rozsah regionálního mýta, současný provozovatel Kapsch je spojován s mikrovlnným řešením a dálnicemi. „Kapsch je globální mýtný lídr, my dokážeme státu nabídnout jakoukoliv technologii pro jakýkoliv rozsah zpoplatnění a bude to pro mýtné firmy jistě skvělý byznys. Politici si ale pak musejí odpovědět na otázku, kdo to celé zaplatí,“ řekl v rozhovoru pro Právo Karel FEix, ředitel tuzemského Kapsche.

Výnos mýta na kilometr letos klesne pod čtyři koruny

Výnos mýta na jeden kilometr letos klesne pod čtyři koruny, když vloni kamiony v průměru zaplatily za průjezd jednoho kilometru dálnic a silnic první třídy 4,16 koruny na kilometr. Důvodem je nárůst počtu vozidel s ekologičtějšími motory, které platí nižší sazby. Na nejekologičtější třídu splňující normu Euro 6 v současnosti připadá přes 40 procent všech přepravních výkonů. Na dnešním setkání s novináři to řekl Ondřej Zaoral z poradenské společnosti Inoxive. Celkem kamiony a autobusy po české zpoplatněné síti ročně najedou zhruba 2,5 miliardy kilometrů. Právě kvůli cenovému zvýhodnění ekologických kamionů se letos nepodaří překročit desetimiliardovou hranici ročního výběru mýta. Podle Zaorala se celkový letošní výběr zastaví na hranici zhruba 9,9 miliardy korun a proti loňsku se výnos zvýší maximálně o 200 milionů korun. Největší podíl kamionů s nejekologičtějšími motory jezdí zpravidla na dálnicích, a to v západní části republiky. Je tak zřejmý rozdíl mezi východem a západem z hlediska stáří vozidlového parku, kdy nejstarší a nejvíce zpoplatněná vozidla systém eviduje na česko-slovensko-polském pomezí, uvedl Zaoral. Většina nejmodernějších kamionů pak jezdí v dálkové dopravě, což ale není dáno výhradně slevami na mýtném pro ekologická vozidla. Firmy na delší vzdálenosti posílají novější vozidla, aby omezily možnost, že se jim kamion po cestě porouchá, dodal.

České mýtné před milníkem definujícím jeho budoucnost do roku 2030

Do druhého mýtného desetiletí Česká republika vstupuje podle Zaorala pod heslem tzv. technologicky neutrálního výběrového řízení. Jeho myšlenka nicméně vůbec není technologicky neutrální, ale technologiemi definovaná. Mýtná technologie je stavěna nad potřeby státu v hospodářské a dopravní oblasti. „Bude-li vypsáno výběrové řízení na zpoplatnění délky sítě, která bude ‚spravedlivá‘ pro mikrovlnnou i satelitní technologii, vznikne automaticky to ekonomicky nejhorší řešení pro daňového poplatníka. V kompromisním bodě bude nákladovost obou technologií nejhorší, protože mikrovlna se ještě zaplatí a satelit se už zaplatí. Optimální nákladovost pro obě technologie je zcela jinde,“ vysvětluje Ondřej Zaoral. Hlavním problémem stále zůstává nejasné ukotvení úlohy mýta v dopravní politice a jeho role mezi zdroji financování české dálniční a silniční sítě. Často kritizovaná absence mýtné strategie je pouze následkem. Přístup zvolený v novém výběrovém řízení definuje českou mýtnou budoucnost minimálně do roku 2030.