„Naše zkušenost je zatím taková, že jsme škola, která je zatím plně v provozu. Nebyli jsme zatím ještě uvaleni do karantény, nebo u nás nebyl zjištěn nějaký nemocný člověk s tím, že souhlasím s Michalem Černým, že ty pokyny, které dostáváme, jsou pro nás hodně náročné, musíme se hodně radit. Spoustu věcí nevíme – a ta odpovědnost na ty ředitele škol je vlastně hozená velmi velká, takže kromě veškerých oborů, kterým se věnujeme, jako jsou pedagogika, didaktika, management, tak se z nás postupně stávají i znalci hygienických předpisů,“ podotkl Jirásko. 

Následně se vyjádřil k pokynům, které ze strany státu přicházejí. „Ty předpisy nemohou úplně přesně popsat každou situaci, která na té škole nastane. Takže to se řeší potom tak operativně podle toho, jak ta situace přijde, tak se třeba radíme navzájem, nebo voláme i na ministerstvo, ale druhá věc je, že pochopitelně ty předpisy za současné situace ani nemohou úplně přesně každé škole říct, co má dělat, protože rozdíl mezi školami je tak velký, že mám pochopení pro ty manuály, které vyšly. A mám pochopení i pro to, že kdyby tam byly zaznamenány konkrétní věci, tak že je mnoho škol ani nemůže realizovat. Na druhou stranu si myslím, že taková jako nějaká větší podpora škol by mohla fungovat lépe,“ sdělil. 

Ocenil by, kdyby byla rychlejší nějaká horká linka na ministerstvu. Podle jeho slov se totiž stává, že než ministerstvo s problémem poradí, ten již neexistuje nebo je vyřešen. „A druhá věc je i ta, že ministerské stránky fungují také na některé věci poměrně pozdě,“ postěžoval si Jirásko. 

Jirásko se rovněž rozhovořil o spolupráci s hygienickými stanicemi. „Moje osobní zkušenosti zatím nejsou žádné, ale co se týká ostatních ředitelů, jsou velmi různorodé. Je to v různých krajích různé. Někde ta spolupráce probíhá velice dobře a někde ti ředitelé píší sáhodlouhé zprávy o tom, že jsou velice nespokojeni, nevěděli, co mají dělat, ta komunikace byla špatná, takže je to místo od místa,“ dodal Jirásko. Jednotný systém podle něj není. 

„Časové limity hygieny jsou velice zdlouhavé, jsou to věci nevyjasněné, oni většinou sami nevědí, tápají. Na některých místech ta spolupráce opravdu nefunguje. A co je poměrně problematické, je také odesílání dětí ze školy, protože máme pokyn, že dítě při jakémkoliv projevu typu rýmy, kašle, zvýšené teploty má být okamžitě odvedeno na izolaci, nebo na marodku, říkáme lidově. A voláme rodičům, aby si to dítě neprodleně odvedli ze školy. A začínáme pomalu vidět nespokojenost maminek a zaměstnaných rodičů, kteří toto musejí provádět, protože obvykle to dítě je jeden dva dny doma, lékař řekne, že dítě žádné další příznaky nemoci covid-19 nemá, a ty maminky potom to dítě posílají zpátky do školy stejně čili je to poměrně zatěžuje, zvlášť když mají nějakou exponovanou práci,“ dodal Jirásko. Podle něj tento stav není dlouhodobě udržitelný. 

Jirásko zároveň přiznal, že v jejich školách není možné dodržovat nařízení, aby se děti nepromíchávaly v družinách. Podle jeho slov čím menší škola, tím větší s tím má problém.

A mohou ředitelé sami zavřít školu, nebo poslat třídu do karantény? „Je to velká komplikace, my školu zavřít nemůžeme, musíme to komunikovat s hygienou, za jaké situace se zavírá škola, kdy se posílá do karantény část třídy, celá třída, půlka školy, celá škola a podobně. To jsou velmi nevyjasněné věci a já myslím, že tohleto není systém, který je čitelný a transparentní, že by rodiče třeba věděli, jak to bude. My žijeme v systému, kdy nevíme dne ani hodiny. Já osobně vůbec nevím, když se objeví první nakažený, co to pro mě bude znamenat, moji kolegové z ostatních škol, kteří to mají za sebou, mi sdělili spoustu informací, ale každá je jiná. Jednotný postup a jednotné informace nemáme,“ dodal s tím, že by bylo dobré, aby ředitel mohl rozhodnout o distančním vzdělávání a uzavření školy.