Socioložku Terezu Stöckelovou prý vůbec nezajímá, že se sešli pan VV s panem Topem, to je jen pěna dní. Má ale obavy, že právě to je možná taktika, aby se pozornost veřejnosti odpoutala jinam. „Vláda je pořád jakoby na spadnutí, ale přitom se v parlamentu schvalují zásadní věci. Pozornost veřejnosti je směřována jinam, jako by se tam odehrávalo něco zásadního, přitom k tomu dochází ve sněmovně," upozornila Stöckelová v pořadu ČT24 Tah dámou.

Socioložka a aktivistka se podílela na založení iniciativy ProAlt, protože si před rokem uvědomila, že nemůže zůstat stranou, když se chystají změny, které budou mít zásadní dopad na podobu celé společnosti. „Osobně bych se nebránila radikalismu. Naopak se bojím se totální letargie," přiznala Stöckelová obavy z pasivity ve společnosti.

Podpora od koalice by byla neblahým signálem

Iniciativa ProAlt dala dohromady lidi, kteří se rozhodli, že je potřeba budovat diskusi ve společnosti zdola a vytvářet tím tlak na vládnoucí elitu. „Snažíme se ovlivňovat média i politické strany. Přicházíme s otevřenou vizí, že teď jsme nespokojení, a proto je třeba s tím něco začít dělat," řekla aktivistka, která se netají touhou změnit image levice.

Právě z této části politického spektra - od ČSSD a KSČM - se iniciativě ProAlt dostalo při jejím vzniku podpory. „Dost by mě překvapilo nebo by mě až uvedlo do rozpaků, kdyby nás podpořily TOP 09, ODS nebo veverky. To bych brala jako neblahý signál, že něco je špatně. Vždyť naším cílem bylo formulovat kritiku vládních reforem a nabídnout jinou diagnózu toho, v čem je problém," vysvětlila socioložka Stöckelová, proč má iniciativa podporu levicových stran.

Je třeba přemýšlet, jak se víc dělit o práci

Iniciativě ProAlt jde primárně o to zlepšit levici a přinést nové myšlenky do společenské diskuse. „Jde nám i o to tlačit strany levice k radikálnější a ostřejší iniciativě vůči neoliberální koncepci, kterou prosazuje tato vláda," uvedla aktivistka, podle níž levici obecně uškodilo to, když se ta západoevropská v devadesátých letech vydala takzvanou třetí cestou.

V souvislosti s protesty odborů upozornila na problém, že zaměstnavatelé potřebují čím dál méně pracovní síly i kvůli efektivnějším technologiím a zvyšující se produktivitě práce, takže z toho se rodí silný a důležitý konflikt, který reformy neřeší. „Potřebujeme být schopni přemýšlet, jak se víc dělit o práci," poukázala Stöckelová na takřka nezmiňovaný problém.

Na ženy budou mít reformy tíživější dopad

Položila přitom i otázku, k čemu bude posunutí hranice pro odchod do důchodu k sedmdesáti letům, když už dnes mají lidé po padesátce problém nějaké místo si sehnat. „Co bude mezi těmi padesáti a sedmdesáti roky, když nebudete mít nárok na důchod? Tam budete v jakémsi limbu, nezaměstnanosti, nebudete mít nárok na podporu. To jsou základní otázky, o kterých je třeba se bavit," zdůraznila socioložka.

Reformy také dopadnou tíživěji na ženy než mužskou část populace především proto, že ženy mají výrazně nižší platy při srovnatelné kvalifikaci než muži. „Ženy tak budou mít o to menší šanci spořit si v těch skvělých penzijních fondech, navíc si vzhledem k vyššímu průměrnou věku dožití potřebují pokrýt delší dobu důchodu. Mají i větší potíže se zaměstnaností," upozornila Stöckelová.

K věci:

Když se lidé bouří - ProAlt podepsal imaginární demisi vlády 

ProAlt hodnotí stávku: Normální věc, žádná apokalypsa 

Iniciativa ProAlt a ČMKOS: Aktivní odpor proti vládním reformám začíná 

Foto: Hans Štembera