Jaromír Nohavica se dočkal z rukou ruského prezidenta Vladimira Putina vyznamenání za přínos ke zlepšování česko-ruských vztahů. Zatímco novinář Respektu Ondřej Kundra či expremiér za ODS Mirek Topolánek za přijetí vyznamenání Nohavicu zkritizovali, režisér Jan Hřebejk se vyjádřil podstatně smířlivěji.

• Další informace naleznete zde.

„Jaromír Nohavica si PUŠKINOVU medaili od PUTINA zasloužil i nezasloužil. To trošku už záleží na nás, jak to každý bereme. Jestli to je zasloužená pocta za interpretaci Vysockého a Okudžavy. Nebo nevhodné přitakání režimu Vladimíra Vladimiroviče. Ale Jarek Nohavica nejsou Dukovany,“ napsal Hřebejk na sociální síti Twitter s odkazem na uvažované rozšíření jaderných elektráren v Česku. O zakázku stojí i ruský Rosatom, ale řada odborníků, v čele s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou, zvedá před ruským angažmá varovný prst.

Již zmíněný novinář Ondřej Kundra naproti tomu nenechal na Nohavicovi nit suchou. Taktéž na sociální síti Twitter zdůraznil, že morálka je jen jedna, takže není v pořádku přijímat vyznamenání z rukou člověka, jenž v Rusku vytvořil atmosféru, ve které je normální vraždit nepohodlné novináře či opoziční politiky.  

Podobně to vidí i děkan Fakulty sociální věd v Brně Břetislav Dančák. „Jaromír Nohavica se zalíbil autoritářskému režimu a ochotně mu poskytl podporu. Převzetím Puškinovy ceny z rukou prezidenta Putina se sám a dobrovolně přihlásil k tomu, že utlačování vlastních občanů a pronásledování politických oponentů považuje za správné. K lítosti všech demokraticky smýšlejících lidí sledujeme, jak se opět nechal veřejně známý a populární člověk zlákat k tomu, aby svým jednáním legitimizoval politiku nesvobody. Bohužel tak aktivně činí totéž co jeho předchůdci, jako např. dramatik G. B. Shaw, který v době úmyslně vyvolaného ukrajinského hladomoru oslavoval výdobytky Stalinova Sovětského svazu. Nohavicovo jméno bude od teď mimo jiné spojeno se sympatiemi k provádění takové politiky Kremlu, jejímž výsledkem je agrese vůči Ukrajině a anexe Krymu. Jak smutné v časech, kdy si sami připomínáme padesát let od sovětské okupace Československa ze srpna 1968,“ napsal Děkan na sociální síti Facebook.