„Problém jsou Rusové a jejich regulérní armáda, která proti nám stojí,“ cituje Procházková podplukovníka Anatolije Vinogrodskije, který říká, že kdyby šlo jen o separatisty, tak už by si s nimi ukrajinská armáda dávno poradila.

„Víte, kolik mi zabili kamarádů?“ přináší novinářka názor dívky pocházející údajně z Krymu, která se prý do Donbasu přihlásila poté, co ruská armáda zabrala Krym. „Obětovala jsem všechno. Pár kamarádů mi zabili. A teď mám říci, že východ Ukrajiny necháme teroristům a Rusům a vše, co jsme prožili, ty strašné ztráty, všechno to je zbytečné? Copak nás Evropa nechápe?“ přináší Procházková názor dívky, která zastává v Donbasu post zdravotnice.

Minské dohody? Jako mnichovská dohoda

Podle už zmíněného Vinogrodskije, který je velitelem ukrajinského sektoru „M“ starajícího se o východoukrajinskou frontu kolem přístavu Mariupol, nedojde k odsunu lidí od Šyrokyne, dokud prý nebudou splněny dvě podmínky, a to úplné zastavení palby ze všech druhů zbraní a vybudování stálého pozorovacího stanoviště OBSE přímo v Šyrokyne. „Pokud ale dostanu příkaz opustit vrcholky kolem Šyrokyne, okamžitě sháním právníky a zažaluju svého nejvyššího velitele za vlastizradu. Nebo se dostanu k prezidentovi a vysvětlím mu to," řekl Procházkové Vinogrodskij, který prý danou situaci nechápe jako demilitarizaci, ale jako odevzdání dalšího kusu území nepříteli.

Já minské dohody nenazývám ani tak dohodami, jako spíš spiknutím. Vlastně bych je přirovnal k mnichovské dohodě,“ popsal prý Vinogrodskij Procházkové, jak chápe dohody, které byly podepsány 15. února tohoto roku a které podle něj byly v noci z jednadvacátého na dvaadvacátého února separatisty a Rusy jasně porušeny. „Ale OBSE k tomu mlčelo,“ podivuje se donbaský podplukovník a mnozí další ukrajinští vojáci nad tím, že OBSE údajně straní Rusům, prý proto, že většina pozorovatelů je z Ruska.

Podle podplukovníka se střílí hlavně v noci, ale jeho prapor, který má od začátku konfliktu největší ztráty na životech, má prý zatím vše pod kontrolou.