Krejčí byl členem studijní delegace, která pod vedením senátora Jaroslava Doubravy, předsedy Skupiny česko-čínského přátelství při Senátu, navštívila Čínu.

Své zážitky popsal Krejčí například takto: „Čína je zemí jiných čísel. Když jedete z města Šen-čen, které má přibližně 11 až 15 milionů obyvatel, do Kantonu, kde žije 13 až 16 milionů lidí, rychlovlakem jedoucím až 305 kilometrů za hodinu, krajinou, kde je venku v polovině prosince přibližně 23 stupňů nad nulou, hned víte, že nejste ve střední Evropě.“

Zmínil také například to, že městské aglomerace, které v USA rostly i 200 let, vznikají v Číně dvě až tři desítky let. „V roce 1990 žilo ve městech 26,0 % obyvatel Číny; loni to bylo 54,7 %. Podle Ministerstva pro bydlení a rozvoj města a venkova by v letech 2010 až 2025 mělo z vesnic do měst přesídlit přibližně 300 milionů lidí,“ upozornil Krejčí. Na otázku, jak lze něco takového zvládnout pak odpověděl stručně: „Jasné politické rozhodnutí, disciplína a pracovitost.“

Celý text je ZDE

Jenže součástí jasného politického rozhodnutí je v Číně patrná ctižádostivost stavět a užívat to nejlepší, co věda a technologie nabízejí. „Nemodernizovat rychlíky ze 120 na 150 kilometrů za hodinu, ale stavět železnice pro rychlovlaky, které by vás přenesly z Prahy do Karlových Varů za půl hodiny,“ rýpnul si Krejčí do toho, jak se modernizuje česká železnice.

Dvanáct tisíc kilometrů rychlodráhy

Poukázal na to, že časopis The Economist v lednu napsal, že od roku 1992 Čína vynakládá 8,5 % příjmů na infrastrukturu ročně, což je více než v Evropě a USA (2,6 %) či Indii (3,9 %). „Pak se také stane, že rychlovlak je dnes brán v Číně jako všední samozřejmost; u nás nemáme ani metr rychlodráhy, v Číně jich můžete vidět přibližně 12 tisíc kilometrů,“ podotkl.

Čína klade mimořádný důraz na vzdělání. Podle listu New York Times už v roce 2012 Čína dosáhla svého cíle dávat 4 % hrubého domácího produktu na vzdělávání – což v současnosti činí přibližně 250 miliard dolarů ročně. Počet čínských vysokých škol dosáhl loni téměř dva a půl tisíce a studovalo na nich okolo devíti milionů lidí. Přibližně 377 tisíc studentů v Číně je ze zahraničí, zatímco jen v USA bylo loni na školách 274 tisíc čínských studentů. „Právě na vysokých školách pochopíte, jak si v Pekingu představují změnu od ‚Vyrobeno v Číně‘ na ‚Vymyšleno v Číně‘. Čína se mění ze světové továrny na světovou laboratoř,“ uvedl Krejčí.

Prodávají se vojenské čepice se symboly komunistů i antikomunistů

Zmínil také jednu zajímavost. Spolu s jedním kolegou z delegace během desetidenní cesty po Číně počítali klasické plakáty a transparenty politické propagandy. „Napočítali jsme jich méně než deset,“ poznamenal.

Další pozoruhodností byla návštěva Vojenské akademie v Huangpu, která je přeměněna na muzeum. A před ním – pod nápisem Zákaz prodeje – postarší paní na rozložených stolcích prodávala mimo jiné vojenské čepice jak se znaky Kuomintangu, což byla protikomunistická politická strana, tak i vojenské čepice se symbolem komunistů – s rudou hvězdou.