Kosovo se při svém vzniku zavázalo, že posvětí vznik zvláštního soudu, který se bude věnovat například kontroverzní minulosti Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Její členové jsou obviňováni z terorismu, a dokonce i z obchodování s lidskými orgány. Přesto se stal její bývalý velitel Hashim Thaçi nejprve premiérem Kosova a loni na jaře také prezidentem země. Nyní se snaží Thaçi společně s poslanci své bývalé strany PDK zabránit tomu, aby byly jejich zločiny vyšetřovány. 

Jak uvádí server Politico, nový soud by měl vyšetřovat násilí a zastrašování, kterého se dopouštěli členové UCK na Srbech, dalších etnických skupinách a politických oponentech v průběhu kosovské války v letech 1998 až 1999. Mnozí ze současných vrcholných politiků však byli nedílnou součástí „vražedných komand“ UCK a nemají na konání soudu žádný zájem.

Vedle zmiňovaného prezidenta Thaçiho je to také současný premiér Ramush Haradinaj, jeho bratr Daut Haradinaj, šéf PDK Nait Hasani a další desítky poslanců kosovského parlamentu. „Zvláštní soud pro Kosovo byl a bude pro naši zemi nepřijatelný. Jde o politický soud, který chce potrestat vojáky UCK,“ uvedl Hasani, který figuruje na seznamu 43 poslanců, kteří odmítají zvednout ruku pro zákon, který právně vymezuje působnost soudu.

Sídlo soudu pro zkoumání válečných zločinů kosovských Albánců sídlí v Haagu, ale není oficiálně považován za mezinárodní orgán. Jeho součástí jsou soudci z celé Evropy z obav před zastrašováním svědků v Kosovu a je financován z prostředků Evropské unie. Jeho fungování je jedním z hlavních požadavků mezinárodního společenství na Kosovo. Americké ministerstvo již vyjádřilo nad snahou kosovských politiků házet spravedlnosti klacky pod nohy „hluboké znepokojení“.

Nesouhlasné hlasy s postoji vůdčích politiků země se však ozývají i ze samotného Kosova. Zřízení soudu se naopak nebrání jedna ze tří největších stran, Demokratická liga Kosova (LDK), která dlouhodobě kritizuje minulost prezidenta Thaçiho a poslanců z konkurenční PDK. Citlivé je téma zřízení soudu také pro pozůstalé po obětech, které v devadesátých letech i později zavraždili samotní bojovníci UCK či jejich příznivci.

Jednou z nich je dcera zavražděného novináře a poradce někdejšího šéfa LDK Ibrahima Rugovy Xhemajli Mustafy. „Pokud chceme vybudovat právní stát, tak se musíme vypořádat s naší minulostí a předat spravedlnosti všechny pachatele válečných zločinů. Kořeny vzniku Kosova jsou nasáklé krví, a dokud to nezměníme, nemůžeme o naší zemi hovořit jako o právním státu. Uznáního právního rámce soudu je prvním krokem,“ říká Beriane Mustafa.

Prezident Thaçi již oznámil, že snaze poslanců prosadit zákon, který by zamezil fungování soudu, nebude bránit. „Jasně tím říká, že chce, aby soud nemohl fungovat. Letošní rok bude pro naši zemi klíčový. Pokud nám vládnou takoví lidé, je otázkou, jestli bude Kosovo existovat i za rok. Politici riskují, že se ocitneme na mezinárodním poli v naprosto izolaci. Přitom právě díky mezinárodnímu společenství jsme získali nezávislost,“ říká analytik z think-tanku Kosovský demokratický institut Albert Krasniqi.