Podle informací Deníku N si 21. ledna policie přišla na Hrad pro utajovaný dokument ke kauze Vrbětice. Strážci zákona však odešli s nepořízenou. Dozvěděli se, že dokument byl skartován.

„S předmětnou utajovanou písemností č. j.: D56/2021-OST nakládaly mimo adresáta pouze osoby pověřené vedením jednacího protokolu v tajné spisovně KPR a odpovědná pracovnice Sekretariátu prezidenta republiky. KPR se spisem po jeho doručení i v průběhu skartačního řízení nakládala v souladu s tím, jak byl označen ze strany zpracovatele, tedy jako s běžnou poštou v druhém nejnižším stupni utajení,“ stojí v prohlášení Hradu s dovětkem, že se s dokumentem neseznámil nikdo nepovolaný.

Na Hradě působí hned několik spolupracovníků prezidenta Zemana bez patřičné bezpečnostní prověrky. V čele s kancléřem Vratislavem Mynářem.

„Panuje podezření, že na dokumentu byly otisky nebo vzorky DNA lidí, kteří se se zprávou neměli mít možnost seznámit,“ řekl Deníku N vysoce postavený zdroj obeznámený s vyšetřováním.

• Další informace naleznete zde

To už teď půjde zjistit jen těžko. Snad jen z protokolu, z něhož by mělo být zřejmé, kdo s utajovanými dokumenty nakládal. Jenže nelze vyloučit, že i ten zmizel ze světa. „Nevíme, jestli ho policii dají, protože jej mohli také někde založit. Nebo i skartovat,“ uvedl zdroj obeznámený s vyšetřováním. Ale protokol možná stále ještě existuje.

Tajná zpráva dorazila na Hrad 7. dubna, ale podle informací médií o ní prezident dlouho nevěděl. Když 17. dubna tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) vyrazili za prezidentem s informacemi o Vrběticích a o práci dvou armádních zpravodajců, kteří měli prsty ve výbuchu dvou zbrojních skladů, při nichž zemřeli dva čeští občané, zdálo se, že pro prezidenta to jsou informace nové.

Podle bývalého ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Karla Randáka není běžné, aby utajovaný dokument, který dorazí na Hrad před pár měsíci, tak rychle dospěl až ke skartaci. „Rozhodně není běžné, že by ke skartaci došlo po tak krátké době. Pokud se to udělá, je to bezpečnostní incident, který by měl řešit NBÚ a měl by posoudit bezpečnostní riziko, které plyne z toho, že se něco takového stalo,“ řekl Randák.

Skartaci tajných zpráv mají na Hradě na starosti dvě ženy, které mají postupovat podle jasně daných pravidel.

To, zda se s utajovanou Vrbětickou zprávou postupovalo jasně podle pravidel, chce prověřit také předseda Bezpečnostního výboru Sněmovny Pavel Žáček (ODS). „Budeme se teď ptát na to, jestli to, co se tam teď děje, nebude důvod k tomu, proč by se neměla udělat hloubková kontrola znovu,“ uvedl Žáček v rozhovoru pro Právo. „Měli bychom se ptát na podezření, že se s utajovanými informacemi nenakládalo správně. Tím spíše, že to měly být písemnosti zpravodajské služby,“ dodal.

Své by k tomu měli říct plukovník Michal Koudelka pověřený řízením BIS, i ředitel Národní centrály boje proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. K případu by se měl vyjádřit i zástupce Národního bezpečnostního úřadu.

Podle Žáčka existuje podezření, že s utajovaným dokumentem přišel do kontaktu někdo, kdo k tomu nemá právo, protože nemá bezpečnostní prověrku a toto podezření je teď třeba prošetřit. A vycházet přitom z faktů, které může sdělit BIS, NCOZ i Hrad, byť často opět jen pro velmi omezený okruh lidí. Část zpráv nepochybně zůstanou nadále neveřejné.

„Pokud se potvrdí, že dokument byl skutečně zničen, tak to svádí k myšlence, jak se to mohlo stát. Každý, kdo nakládá s takovými písemnostmi, si musí být vědom, co s nimi dělat. ... Nakládání s nimi má úplně jinou povahu. Musí mít svou košilku, na které jsou podepsáni všichni, kteří se s nimi mohli seznámit. Tyto písemnosti opravdu není možné normálně skartovat,“ upozornil Žáček s tím, že pokud se to přece jen stalo, někdo za to musí nést odpovědnost a musí za to zaplatit. Sankcemi, nebo dokonce odejmutím bezpečnostní prověrky.