Petr Žantovský objevil neuvěřitelnou ukázku nápaditosti ČT. A pro nespokojené koncesionáře má nápad

31.12.2016 8:27 | Zprávy

TÝDEN V MÉDIÍCH Příklad zřejmě jediného mainstreamového média, které prokazuje snahu o vyváženost a komplexitu svých informací, uvádí Petr Žantovský ve svém pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího, čeho si ve sdělovacích prostředcích všiml. Týká se nejen letecké katastrofy, jejíž obětí se stalo více než šedesát Alexandrovců, ale i unikátního článku o migrační vlně jako obrovském byznysu. Glosuje i okopírovaný štědrovečerní program České televize z minulého roku a očekává, že se na veřejnoprávní obrazovku vrátí přestávková koťátka.

Petr Žantovský objevil neuvěřitelnou ukázku nápaditosti ČT. A pro nespokojené koncesionáře má nápad
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Poslední letošní mediální hodnocení začíná Petr Žantovský pohledem na server Novinky.cz, a to na dva jeho texty. „Zdá se mi, že tahle internetová verze deníku se může jevit etalonem všestrannosti a docela seriózní žurnalistiky, protože příklady, které uvedu, jsou každý absolutně o něčem jiném a každý vypovídá úplně něco jiného. Ale líbí se mi, že na jednom informačním zdroji lze najít oba dva typy tohoto uvažování. Co tím chci říct, co tím sleduji? My se celou dobu, co děláme tuhle rubriku, bavíme o tom, co to je a co není seriózní žurnalistika, co je a co není vyvážené, objektivní, co je a co není nestranné či nezávislé. A proto oceňuji, že navzdory všemu si Novinky ještě pořád udržují – možná dokonce jako jediné z toho českého mainstreamového rámce – určitou snahu o vyváženost a komplexitu svých informací,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Ve svém výběru jde proti proudu času, a tak jako první zmiňuje čerstvější příklad, který se týká katastrofy, při níž se ruský letoun ministerstva dopravy Tu-154 s 64 členy populárního pěveckého a tanečního souboru Alexandrovci na palubě zřítil do Černého moře. „Novinky byly, pokud vím, jediné médium, které uveřejnilo velký rozhovor – kdyby to bylo v novinách, tak by šlo asi o celostránkový – Františka Cingera s Jiřím Klapkou, předsedou České asociace rusistů. Ten je spolupracovníkem Alexandrova sboru a moderátorem jeho koncertů na českém území a také je to člověk, který má k tomu souboru velice blízko. A mně se na tom rozhovoru líbilo, jak byl velmi nestranný a velmi ideově nepodmíněný,“ poukazuje mediální odborník.

Ideologické pointování letecké katastrofy Štětinou a spol.

To vyniklo o to více, že všechny ostatní komentáře vždy vyústily v nějaké ideologické pointování. „Třeba toho typu, že Alexandrovci jsou vojáci a vlastně letěli na vojenskou misi, tak s tím museli počítat. Tohle prohlásil pan Štětina, ale podobné vyjádření se dalo zaregistrovat v různých typech médií od sociálních sítí až po oficiální média, že jako kdyby si – teď to přeženu – o to ti Alexandrovci vlastně řekli sami. Celkový dojem z většiny reakcí byl: no a tak co, tak to byli nějací vojáci a ještě k tomu ruští, tak co se tím budeme zatěžovat. Tak pánům Cingerovi a Klapkovi se povedlo velmi dobře tuhle záludnost obejít a vyjádřit velmi plasticky celou tu atmosféru. Konec konců pan Klapka se problematikou české rusistiky zabývá celoživotně profesionálně a já to velmi oceňuju, protože je to jediný člověk v Česku, který tomu věnoval celý profesní život,“ připomíná Petr Žantovský.

Dílo, které je za hudebním historikem, písničkářem, moderátorem a lektorem vzdělávacích projektů Jiřím Klapkou, hodnotí jako naprosto obdivuhodné. „To, že moderoval vystoupení Alexandrovců, je jen jedna z řady i mnohem důležitějších vzdělávacích, překladatelských, osvětových a jiných aktivit. Takže velmi oceňuji Novinky za to, že přinesly velmi aktuálně hned ten den, co se to stalo, první zpráva, že letadlo spadlo, byla v sedm třicet dva a téhož dne odpoledne už tam visel velký rozhovor s panem Klapkou, což je ten nejsprávnější adresát těchto otázek a člověk, který se k tomu měl kompetentně vyjádřit. Novinky se blýskly jako médium, které má smysl sledovat a kterému má smysl věnovat důvěru a pozornost, protože ctí žurnalistická pravidla a všechny zásady, které vytýkáme ostatním, že je nedodržují,“ upozorňuje mediální analytik.

Migrační vlna je geopolitický problém, ale hlavně obrovský byznys

Pro druhý příklad toho, jak se Novinky odlišují od jiných mainstreamových médií, se vrací do těsně předvánočního času. „Vyšel tam článek Petra.Schnura, což je Čech žijící v Hannoveru, který popisoval migrační problematiku z naprosto ojedinělého a unikátního pohledu, a to z pohledu byznysu, který migrační vlna přinesla německé infrastruktuře. Věnoval se nejenom tomu převaděčskému byznysu, který patrně tedy není německý, ale hlavně turecký, zejména však všem těm možným firmám, které jsou navěšeny na migrační vlnu. A to jsou nejenom humanitární organizace, různé neziskovky, které se starají takzvaně o migranty, ale jsou to také advokátní kanceláře, jsou to pojišťovny a jsou to i banky,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Filip Turek byl položen dotaz

Tvrdíte, že nám vládnou zaprodaní primitivové

Komu jsou podle vás zaprodaní? A i když já mám k fungování celé EU dost výhrad, dost mě tedy namíchlo to, jak se navážíte do lidí, co chodí volit, jako by byly nějací hlupáci. Jsem zvědav, co v Bruselu předvede vy, zda jste před volbami jen neslibovali, což je dost častý jev, který má podle mě dost ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rána pro Fialu? Tentokrát po pokusu o puč v Jižní Koreji

8:31 Rána pro Fialu? Tentokrát po pokusu o puč v Jižní Koreji

V Jižní Koreji to vře. Prezident vyhlásil stanné právo a oznámil národu, že neměl jinou možnost. Jen…