Britský ministerský předseda Boris Johnson dlouho tvrdil, že Británie odejde k 31. říjnu z EU ať už s dohodou, nebo bez ní, a mnohokrát pronesl, že o další odklad již nepožádá. Dohodu ovšem v parlamentu neprosadil, a tak o odklad i potřetí zažádal.

„Téma brexitu už nás unavuje. To není jen samotná otázka, kdy k tomu dojde, ale poté bude třeba řešit, jak bude probíhat další fungování a navazující zákony, jak se bude sestavovat rozpočet, a k tomu už konečně potřebujeme vědět, jak to s Británií bude,“ řekl Peksa v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

„Musejí souhlasit všichni premiéři zemí EU. Očekávám, že tak všichni učiní, protože se nechtějí do toho vměšovat, aby byli chápáni jako ti, kteří vyšoupli Británii z EU,“ dodal, že i Francouzi se nakonec rozhodli, že nebudou dělat zlou krev a odklad povolí.

Johnson se podle Peksy snaží Británii dostat z EU zuby nehty, a tak třeba přidal do požadavku na odklad dodatek, že po 31. lednu už ale opravdu žádný odklad nebude možný. „V rámci zákonů Velké Británie ten odchod učinit bez dohody nemůže a parlament mu dohodu ani jednou neschválil. Tak hledá různé berličky, třeba prý měl být domluvený s maďarským premiérem, že ten odklad neschválí, a tím Británii z EU vyhodí,“ vysvětluje pirátský europoslanec.

Dlouhý brexit podle něj poškozuje všechny, protože europoslanci potřebují dále pracovat na zákonech a na rozpočtu, „a oni nám tím svým postojem, kdy nejsou schopni se dohodnout, přidělávají potíže,“ řekl Peksa a dodal, že jde i o problém s lidskými zdroji. „Třeba britští europoslanci mají problém udržet si své asistenty na sekretariátu, protože ti lidé nemají jistotu, že tam ten europoslanec ještě za týden bude sedět. A tak si hledají jinou práci,“ uvedl Peksa.

„V rámci pravidel teď třeba musí být zvolen nějaký britský poslanec do Evropské komise, ačkoliv nemá žádnou jistotu, že tam vydrží déle než pár týdnů, a těžko bude něco prosazovat,“ prozradil europoslanec nesmyslné lpění na některých zákonech.

Nátlak ze strany Bruselu podle něj nemá valný smysl. „Protože oni jednají již v rámci svých voličů a dělají si vlastně, co oni potřebují,“ dodal Peksa, že na Brusel se britští poslanci již neohlížejí.

„Na podmínky brexitu se snaží dohlížet třeba také němečtí podnikatelé, kteří se obávají, že v rámci výstupových jednání by VB mohla dostat výhodné podmínky ke vstupu na evropský trh, aniž by musela dodržovat evropská pravidla. Tím by jim obrovsky stoupla konkurence,“ uvedl Peksa další možnou potíž.

Hlavní problém je podle něj ten, že Britové předem nevěděli, co bude následovat po schválení referenda o Brexitu. „Ta situace nastala proto, že oni jen řekli, že nechtějí být v EU, ale už neřekli, co vlastně chtějí dál, jakou formu spolupráce mají v plánu. Pro příští podobný případ by bylo dobré, aby nejprve ten stát přišel s jasnou vizí, co se bude dít po odchodu,“ má jasno Peksa a dodává, že Britové touží po výhodách norského nebo švýcarského modelu.

„Ale zároveň jsou tam lidé, kteří žádné dohody s EU nechtějí a jakékoli závazky odmítají. Děsím se toho, jak je VB rozdělená, oni jsou k sobě velice nepřátelští a vůbec se nedokážou dohodnout, jak by po odchodu měla ta spolupráce s EU fungovat,“ popisuje Peksa, jak vidí situaci v Británii ostatní europoslanci.

Jako jedna z možností se podle něj nabízí tvrdý brexit. „Ale ten je zakázán zákony Spojeného království. To by musel prosadit někdo zevnitř EU, ať už francouzský prezident Emmanuel Macron, který byl v těch vyjádřeních nejtvrdší, nebo nějaký Johnsonův konzervativní spojenec,“ řekl na závěr Peksa.