Tři jablonečtí piráti umístění na kandidátce Pirátů do evropských voleb se v pondělí v jabloneckém knihkupectví sešli na debatě s Jablonečany. Ještě je možná dobré zmínit, že Jablonec nad Nisou je rodištěm předsedy Pirátů Ivana Bartoše. V knihkupectví se představili Ondřej Kolek, předseda Pirátské strany v Libereckém kraji, profesí technolog vývoje a chemik, který je šestkou kandidátky. Devítkou je ústavní právník a expert na mezinárodní bezpečnost Lukáš Lev Červinka, sedmnáctkou je Petr Jirman.

Nejzajímavější příběh z nich má patrně právě posledně jmenovaný. Pracoval totiž řadu let jako auditor Evropské komise, nyní je externím poradcem pro eurodotace na Ministerstvu financí. Viděl toho a slyšel hodně. O mnohém mluvit nemůže, neb je vázán mlčenlivostí. Něco přesto prozradil. „Čtrnáct let pracuji v Evropské komisi, z toho osm let řeším eurodotační skandály v České republice. Když byl v televizi nějaký skandál, tak jsem ho většinou auditoval já,“ konstatoval Petr Jirman.

Hrozné věci roku 2012

Velice „plodný“ rok byl 2012. „V tomto roce jsme zastavili České republice všechny peníze, protože jsme tady objevili  hrozné věci. Dali jsme sankce ve výši dvacet, třicet miliard, Česká republika je zaplatila. Stal jsem se nepřítelem státu. Pak mě pozvali v roce 2015, abych jim dělal poradce,“ vysvětlil auditor.

Co se v roce 2012 stalo? „Byli jsme tady na auditu na dopravě, tam jsme zjistili, že s dálnicemi, s veřejnými zakázkami jsou problémy. V tom samém roce byl ROP Severozápad. V tom roce chytli i doktora Ratha. Dělali jsme ROP střední Čechy, auditoval jsem ty nemocnice. Ty odposlechy jsem taky dělal já,“ prozradil. Vysvětlil, že strukturální fondy fungují tak, že v každé zemi jsou národní auditoři, kteří by tyto záležitosti měli auditovat sami. „V Bruselu jsou dva auditoři, tady dvě stě. Ale oni prostě byli slepí a hluší. To už je pak důvod k pozastavení všech plateb, když národní audit nefunguje,“ sdělil.

Nefunguje tady spravedlnost

Nyní je v tomto směru podle něj situace lepší, jak uvedl ve videorozhovoru pro Pirátské listy. „V oblasti eurodotací je tu na Ministerstvu financí velký posun k lepšímu. Od toho roku 2012 je tu velký nárůst v kvalitě a kompetenci lidí. Oni vědí, co mají dělat. Druhá věc je, aby si udrželi svoji nezávislost. Problém auditu v členském státu je, že když něco najde, tak se z toho může stát díra do rozpočtu. A když máte auditorský orgán na Ministerstvu financí a ve vedlejší sekci máte odbor rozpočtu, tak to je problém. Ten není jen v České republice. Myslím si, že auditoři by měli být přesunuti někam jinam,“ domníval se. „Jsou totiž mezi dvěma mlýnskými kameny. Z Evropské komise jim říkají auditujte, hledejte nesrovnalosti. Problém je, že když něco najdou, tak to v české státní správě může vyvolávat tlaky. Audit by potřeboval větší systémovou nezávislost,“ zdůraznil.  

„Strukturální a zemědělské fondy fungují tak, že Evropská komise sem peníze pošle, a tady se rozdělí, kontrolují se, auditují. Tomu se říká sdílené řízení,“ dovysvětlil v Jablonci. Jak si vysvětluje například fakt, že bývalý středočeský hejtman David Rath byl chycen se specifickou krabicí od vína už před řadou let, odposlechy měl všude, snad i na záchodě, a stále je na svobodě a dokonce nyní kandiduje jako lídr jednoho uskupení do evropských voleb? „Protože tady nefunguje spravedlnost. Z pohledu auditu jsme to ukončili za rok. Trestní řízení ale probíhá na národní úrovni,“ upozornil.

Totálně se to zvrhlo

Více se o podivuhodném rozdělování evropských dotací mluvilo i později v diskusi i ve zmíněném videorozhovoru. Padla zmínka i o skandálu v ROP Severozápad, což byla z tohoto pohledu asi největší aféra, na kterou se přišlo. „Na jednu stranu je dobré, aby si na místní úrovni rozdělovali evropské peníze, protože by měli lépe vědět, na co mají jít. Ale totálně se to zvrhlo. Projekty se vybíraly tak, že nějaký kmotr v Ústí dělal tečky u projektů, které budou vybrané, protože měl domluvené, že jeho kámoš bude dělat veřejnou zakázku,“ konstatoval.

Jmenoval i rozšířené náhle objevené vícepráce. „Dám příklad. Je vytendrován nějaký tunel za pět miliard – teď myslím opravdový tunel – vyhraje nějaký dodavatel, který dá nejlevnější nabídku. Pak přijedeme na audit a zjistíme, že to stojí šest miliard. Tedy o miliardu navíc za vícepráce. Začnou na nás hrát habaďůru, že se ten tunel musel rozšířit o metr. Říkám jim, to jste nevěděli předtím? A neuznali jsme jim to,“ zavzpomínal.

Co se týče předražování zakázek, je to dle Jirmana nejhorší u IT projektů. „Když předražíte dálnici o sto procent, tak je to vidět. Pokud předražíte IT projekt o milion procent, tak to vidět není. Je to tak složité. Tady se dělají projekty, které místo toho aby stály deset milionů, tak stojí dvě miliardy. Bůhví, co z toho financují,“ řekl auditor.

Jak však uznal, podobné problémy jsou i jinde. „Nechci křivdit České republice, zneužívání evropských fondů se děje všude. Jsou ale určitá česká specifika. Třeba taková karlovarská losovačka, kdy předvybírali dodavatele na určité stavební práce. Probíhalo losování. Pán losoval tak dlouho, než se mu podařilo najít toho správnýho. Ještě si to chytráci natočili na video, aby to každý viděl. Notářka u toho seděla, smála se. Nakonec jsme Českou republiku donutili, aby se tyto losovačky zrušily,“ objasnil něco ze své auditorské kuchyně, která je někdy hodně pikantní.

Dalším naším problémem bylo časté střídání úředníků na tuto problematiku. „Přišel nový ministr, stávající úředníky vyházel a nasadil si tam jiné. Tím se ztratí ta znalost, ti noví nemají takový přehled. Zjistili jsme, že úředníci tady nemají dostatečnou ochranu, to pak vede k chybám. To jsme řešili a snažili jsme se jako Evropská komise České republice pomoci, i když často tato snaha nebyla příliš oceňována,“ objasnil.