Na Ukrajině dochází ke změnám, ale v srdci Evropy se zdá, že se dějí velmi pomalu nebo se snad nedějí vůbec. Fesenko takovýto pohled odmítá, určité změny se podle něj na Ukrajině odehrávají, ale odehrávají se ztuha. To, že se přece jen odehrávají, dokládá třeba pohled na ukrajinskou policii. Ta se proměnila pod vedením reformního týmu z Gruzie. Horší je to však u státních zástupců a soudců. Tito lidé si neustále hájí své pozice a vědí proč. „Já osobně vím, jak bydlí okresní prokurátor nedaleko Kyjeva. Jeho dům má hodnotu přes tři miliony dolarů,“ prozradil.

Prokurátoři, kteří volali po změnách v této sféře, padli. I zde hráli roli reformní odborníci, jenže se postupem času raději stáhli. Na pročištění scény totiž nemá zájem ani sám prezident Petro Porošenko. „I prezident Porošenko a jeho lidé sice slovně podporují reformu a čistku v prokuratuře, ale ve skutečnosti si myslí, že úplně nezávislý prokurátor není nic pro ně. Protože ani oni nejsou bez chyb a nemohou se nechat ohrožovat nějakou nezávislou prokuraturou,“ říká Fesenko.

Lidem vadí chudoba, ne korupce

Jistě v tom hraje určitou roli i fakt, že Ukrajinci jsou v běžném životě na jistou míru korupce zvyklí. Lidé prostě vědí, že se musí „promazat úřední kolečka“, pokud se má něco pohnout.

„Lidem vadí chudoba, ne korupce. Ostatně i mnozí prostí občané jsou do korupce zapletení. Kromě té velké je i malá korupce, každodenní. Každý platí nebo bere a ví, jak problémy s pomocí nevelkých částek vyřešit. Na ministerstvu dostává střední úředník tři tisíce hřiven měsíčně. Nemůže z toho žít, pokud si nějak nepřivydělá. Zcela prorostla politika s byznysem. Dvě třetiny poslanců parlamentu byli byznysmeni a vnímali své poslání jako podnikatelský projekt, ze kterého musejí mít užitek. Lidé v chudých regionech navíc bohaté s oblibou volili. Mysleli si, že když je někdo šéf firmy, umí řídit i okres. Ale to je špatný předpoklad,“ varuje politolog.

Na Majdanu se však probudila občanská společnost a tato je dosud aktivní. To je pozitivum pro tuto velkou evropskou zemi, ze kterého Fesenko dovozuje, že v příštích volbách počet podnikatelů v parlamentu poklesne. Vzhlíží k nim proto s nadějí.